"Nechceme, aby se to zavádělo plošně, jen v maloobchodě, veřejném stravování a v pohostinství. Nevím, proč by nějaká šička nebo opravář obuvi měli mít registrační pokladnu," říká Zdeněk Juračka, ředitel Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků by souhlasil jen za určitých okolností. "Politici musí říct, jaký bude efekt pro státní rozpočet, výnosy musí převážit nad náklady," upozorňuje. Náklady na pokladny by podle Juračky měl jednoznačně nést stát – například by si je podnikatel mohl zcela odečíst od daně z příjmu.
Boj proti nepoctivým živnostníkům hlásají ve svém programu sociální demokraté a chtějí se inspirovat na Slovensku. Registrační pokladny tam jsou povinné už od roku 1995. V roce 2008 došlo ke změně zákona a od té doby musí mít i fiskální paměť. Podnikatelé si vše museli pořídit za své, na začátku jim alespoň stát umožnil zrychlené odpisování nákladů.
Samotné registrační pokladny ovšem přiznávání tržeb nezaručují. "Ne při každé operaci vystavují podnikatelé daňový doklad, případně ho vystavují jen určité skupině lidí nebo při nějakých operacích nebo vůbec," popisuje Patrícia Macíková, mluvčí slovenské finanční správy. Kolik zavedení pokladen přineslo do státního rozpočtu, nedokáže tamní ministerstvo vyčíslit.
Slovensko zavádí Národní účtenkovou loterii
Proto se Slováci rozhodli zapojit do kontroly i spotřebitele. Aby lidé měli motivaci vyžadovat od podnikatelů daňové doklady při nákupu zboží a služeb, zavádí se Národní účtenková loterie. Provozuje ji státní společnost Tipos vlastněná ministerstvem financí.
Jak to fungujeDo slovenské "bločkové lotérie" se bude možné hlásit od 16. září a první výhry se rozdají na začátku října. Kdo chce hrát, musí nakoupit alespoň za jedno euro (26 Kč). Z účtenky je pak nutné opsat číslo pokladny, datum a čas a hodnotu nákupu. Opsané údaje následně pošlete do slosování. Existuje pět různých způsobů, Při podání na pobočce loterie Tipos nebo prostřednictvím SMS se platí v přepočtu 3 až 5 Kč. Přes internet, mobilní aplikaci či přímo v obchodě se do slosování zařadíte bezplatně. Slosování proběhne každých 14 dní, hraje se o deset cen. Nejvyšší výhra činí deset tisíc eur (260 tisíc Kč), následují 3 tisíce (78 tisíc Kč), 2,5 tisíce (65 tisíc Kč) a 10. v pořadí získá 100 eur (2 600 Kč). Každých 28 dní se bude losovat ještě tzv. druhá šance. V té budou mít šanci na výhru účtenky, které pocházejí z osmi dříve vylosovaných pokladen (každá v jednom kraji). V prvním kole se bude hrát o osm mobilů Kia. |
Lidé mohou od 1. září sbírat účtenky za nákup zboží a služeb. Pro losování pak musí zaregistrovat u Tiposu několik údajů o své účtence. Z nich se každých 14 dní losuje, zúčastnit se mohou i cizinci. Vylosovaná čísla pošle Tipos finančnímu ředitelství k ověření, zda účtenka s daným číslem skutečně existuje a zda pochází ze státem certifikované registrační pokladny.
Později místním šetřením v dané firmě finanční úřad zjišťuje, jestli je konkrétní účtenka zaznamenána ve fiskální paměti pokladny, tedy jestli odtud nebyla vymazána kvůli manipulaci s tržbami.
Tchaj-wan jako rekordman v účtenkové loterii
Ani na Slovensku však nemusí mít registrační pokladnu každý podnikatel – povinná není například v ubytovacích službách nebo u lékařů, taxikářů, notářů či při prodeji vstupenek.
Účtenkovou loterii provozuje také Malta, ale vůbec nejdéle ji mají na Tchaj-wanu – od roku 1951. "V Česku kolikrát nechám účtenku na pultě, tady si to nedovolím, prodavač by za mnou dobrosrdečně vyběhl, že jsem si ji zapomněla," popisuje novinářka a fotografka Veronika Tomanová, která na Tchaj-wanu druhým rokem studuje.
První týden je poctivě sbírala, pak jí však začaly přerůstat přes hlavu a skončila s tím. "Číňani, obzvlášť ti tchajwanští, jsou velmi pověrčiví. Nepřevzetí nebo vyhození účtenky se ve zdejší kultuře bere za něco velmi excentrického," vysvětluje obchodník František Pavlišta, který do východní Asie létá pracovně.
