Po pátečním zabednění tunelu je jisté jen jedno, 1. května příštího roku, což byl plánovaný termín otevření, řidiči tunelem neprojedou. Další osud stavby budou mít v rukou hlavně soudy. "Já se domnívám, že jedinou cestou, jak pokročit s tunelem dál, je, že musí rozhodnout rozhodčí soud a dojde k narovnání mezi Metrostavem a městem. Jinak nebudeme schopni faktury proplatit," říká radní pro legislativu Lukáš Manhart (TOP 09).
Podobně jako u řady jiných tuzemských staveb se hlavní spor týká víceprací, tedy toho, co se změnilo oproti původnímu plánu v projektu. Podle něj měla stavební část původně stát přes 21 miliard a více než čtyři miliardy byly vyčleněny na technologie. Dnes je jasné, že stavba přijde město na více než 37 miliard korun.
To, jestli faktury za práce nad rámec původního projektu může Praha vůbec zaplatit, bude muset rozhodnout soud. Kromě toho bude muset soud rozhodnout i to, zda je vůbec smlouva s Metrostavem platná. Město má totiž pochybnosti, že tomu tak není, protože smluvní dokumentaci neschválila rada ani zastupitelstvo.
A nejde přitom jen o vztah s Metrostavem. Magistrát řeší, jestli je platná i smlouva se společností ČKD Praha DIZ, která montuje technologie tunelu. "Tato smlouva je podle nás platná, jelikož jde o technologie. V případě Metrostavu se jedná o tunel, tedy nemovitost. Ale i smlouvu s ČKD si necháváme posoudit. Technologové však budou na stavbě pokračovat," říká náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09).
Stavba končí, tunel Blanka byl uzavřen (6, prosince):
6. prosince 2013 |
Blanku prodražily i požadavky městských částí
Už před dvěma lety tehdejší primátor Bohuslav Svoboda upozorňoval, že se Blanka může prodražit až o deset miliard. Dnes je zřejmé, že stavba nakonec přijde nejméně na 37 miliard. To proto, že například Trojský most vypadá úplně jinak, než byl záměr ve výběrovém řízení, jiná byla i technologie ražby pod Stromovkou po propadech půdy. Velkou roli sehrály i požadavky správce silnic, Dopravního podniku či městských částí. Třeba Praha 6 chtěla změnit podchod na Hradčanské, žádala i změny na silnicích a chodnících. Řadu požadavků nakonec magistrát odmítl, aby alespoň něco ušetřil.
Paradoxní je, že ačkoliv Praha na dodatečné práce peníze má, stavebním firmám za ně zaplatit nemůže. Hlavní potíž je v tom, že některé vícepráce byly provedeny bez zadání ze strany města formálně tak, jak požaduje zákon. Kvůli problému s vícepracemi si město vloni zadalo jejich kategorizaci, tedy jejich roztřídění z právního hlediska. Provedlo ho několik firem a magistrát jim za to zaplatil přes 20 milionů korun.
Právníci pro magistrát vyhodnotili celkem 15 různých kategorií víceprací. Podle analýzy jsou nejméně problémové ty, které nemění samotný předmět smluveného díla. Jejich uznání neporušuje zákon a mohou být provedeny po odsouhlasení změnových listů. V této kategorii je však jen lehce přes 5,5 miliardy korun víceprací.
U zbylých víceprací za zhruba 4,5 miliardy se hledá způsob, jak je "zasmluvnit". Ověřuje se tak například, zda by řešením nemohlo být tzv. jednací řízení bez uveřejnění, u něhož nemusí být zakázka znovu "vysoutěžena". Jenže tohle zjednodušení lze využít pouze v případě, kdy není překročen zmíněný dvacetiprocentní limit pro vícepráce. Právě proto se objevují hlasy, že v podstatě nejlepším řešením je spor nechat na soudu a arbitráži a tunel převzít dohodou o narovnání.
Za město má projekt na starosti odbor městského investora. Ten má přímo na místě firmu, která dozoruje dělníky a kontroluje skutečně provedené práce. Nejvyšší úroveň je samozřejmě politická.
Tunel Blanka si předalo několik primátorů
Za éry Pavla Béma měl Blanku na starosti radní Radovan Šteiner (ODS), po volbách 2010 spadala do kompetence Karla Březiny (ČSSD) a od roku 2011 se o dohled nad ní přeli radní Josef Nosek a exprimátor Bohuslav Svoboda (oba ODS).
Jsou vícepráce prokletím stavebnictví a kdy mohou vynést miliardy? Čtěte ve speciálu o tunelu Blanka v pondělí, 9. 12.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Jak se však ukázalo, "hlavní slovo" měli šéfové odboru městského investora. "Dříve to byli úředníci, kteří rozhodovali o Blance. Radní a zastupitelé nad tím neměli nebo nechtěli mít žádnou kontrolu. Obecně to za éry Béma fungovalo tak, že politici delegovali většinu pravomocí právě na úředníky. Dneska jsme si nastavili mechanismy, že schvalujeme vše, co přesahuje 30 tisíc korun," říká radní Manhart (TOP 09).
Bém to vidí jinak. "Úspěch řízení firem je postaven na delegování pravomocí a odpovědnosti. Stejně tak tomu musí být i v případě města. Musí to být spojeno s důvěrou a snad nemusím dodávat, že v souladu se zákony. Díky takovému nastavení za mne Praha fungovala. Dnes se děje opak. V radě se má schvalovat každá koruna, to fakticky znamená, že se neschvaluje nic," míní.
Je třeba dodat, že široké kompetence zůstaly úředníkům i za primátorování Bohuslava Svobody. To jeho šéf odboru podepsal dodatek k Blance, kterým zasmluvnil zvýšenou cenu tunelu. Ani tento dodatek neschválili radní, a to už v radě seděli i zástupci TOP 09.
Pro samotný Metrostav by mělo i přes potíže s proplácením faktur jít dle dnešních podmínek o ziskovou stavbu. Zakázku získal v roce 2006, kdy se ceny stavebních prací blížily vrcholu. Od té doby však ceny ve veřejných soutěžích klesly téměř o pětinu. Metrostav přitom cenu každoročně valorizuje.
Projeli jsme tunel Blanka ještě před uzavřením:
24. listopadu 2013 |
