Zdražování dopadá na lidi drsněji, než ukazují čísla inflace

Je to něco jako pocitová teplota. Teploměr sice ukazuje lehce nad nulou, ale vy máte pocit, jako by mrzlo. Podobné to může být s inflací. V oficiálních číslech ceny zboží a služeb v posledních devíti letech rostly průměrně o 2,6 procenta, podle UniCredit Bank však "vnímaná inflace" dosahovala 3,9 procenta.

Inflaci vnímají lidé hůř než ukazují čísla. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Nový ukazatel zvaný "Index vnímané inflace", kterým se banka inspirovala v Německu, má více odrážet vliv zdražování konkrétního zboží, které Češi nejvíce kupují. Lidé jsou citlivější k položkám, které se v jejich v nákupních košících objevují nejčastěji. Zejména jde o potraviny a energie. Tyto dvě položky mají ve výpočtu vnímané inflace více než poloviční váhu.

Kvalitní zboží lze koupit i levněji

Mějte přehled o největších slevách a nejlepších akčních nabídkách. Sledujte aktuální akční letáky.

Vnímaná inflace byla v poslední dekádě o polovinu vyšší než inflace měřená Českým statistickým úřadem, uvedla UniCredit Bank, která bude nyní vnímanou inflaci zveřejňovat pravidelně. Například v prosinci oficiálně cenová hladina stoupla o 1,4 procenta, ale pocitově o 2,5 procenta.

Inflace snižuje reálné příjmy obyvatel a vyšší vnímaná inflace podle banky mohla přispívat k ještě opatrnějším útratám domácností v posledních letech. "Stoupne-li index vnímané inflace výrazně nad hodnotu měřené inflace, zvyšuje se mezi spotřebiteli ekonomická nepohoda a ti reagují zavíráním svých peněženek," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Nepočítají se auta, reality, dovolené...

Do vnímané inflace se započítává osm položek: potraviny a nealko, energie, zboží a služby pro domácnost, zdraví, doprava, stravování a ostatní zboží a služby. Naopak se vypouští 54 procent zboží nebo služeb započtených v běžné inflaci. Nepočítají se například automobily, ubytování, rekreace, odívání, bydlení, alkohol a tabák.

Citlivěji vnímají inflaci výdělečně nečinní senioři, jejichž nákupní košík je zpravidla ještě skromnější.

"Ve spotřebním koši seniorů hrají větší roli potraviny, energie a zdraví, tedy právě položky, na jejichž cenové pohyby jsou spotřebitelé citliví. Není proto překvapením, že vnímaná inflace seniorů s průměrnou hodnotou 4,1 % mírně převyšuje vnímanou inflaci průměrné domácnosti. Měřená inflace pro seniory ovšem dosahuje průměrně 3,5 %, takže je jejich vnímání blíže realitě než u průměrné domácnosti," uvedl Sobíšek.

Koupěschopnost českých domácností dlouhodobě roste. Zatímco inflace za posledních 16 let dosáhla 47,7 %, průměrná mzda vyrostla za stejné období o 112 procent.