Internet a byznys se nejvíce prolínají v ICT sektoru, tedy nejen v počítačích a hardware, ale i v tvorbě aplikací a programů, databází a sítí, telekomunikacích nebo uživatelské podpoře. Tento sektor k HDP sám o sobě přispěl 4,2 procenty (160 miliard korun).
Odhadovaný dopad internetu na ekonomiku je však větší, přidaná hodnota v dalších odvětvích například vlivem on-line reklamy a snížení nákladů díky on-line transakcím je až 9,5 procent HDP (360 miliard Kč), tvrdí studie.
Zaměstnanost díky internetu (nejen pracovníci ICT) dosahuje až 6,3 procenta na celkové zaměstnanosti. Přináší pracovní místa, která by bez internetu nevznikla, od sekretářek po obchodníky. "Lze si to představit například tak, že u vývojářské firmy vznikají další místa v oblasti marketingu a prodeje. To už nejsou lidé, které by statistiky ukazovaly jako zaměstnance IT," říká Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka SPIR.
Předpokládá se přitom, že by jedno pracovní místo generovalo navazujících 1,5 míst v dalších odvětvích. K tomuto závěru došel odhad studie IAB z roku 2009 ve Spojených státech. Pokud je odhad správný a platil by i v Česku, internetová ekonomika by generovala 316 500 pracovních míst. Pouze ICT přitom v roce 2011 generovalo 140 600 míst.
Nejvíce roste reklama na internetu
Internet používá dle dat Eurostatu z roku 2012 třetina zaměstnanců, v Evropské unii je poměr o desetinu vyšší. V samotném ICT sektoru je přitom produktivita práce dvakrát vyšší než v jiných odvětvích. Na osobu dosahuje 1,3 milionu korun, zatímco průměrná produktivita práce v ČR na osobu je 707 tisíc Kč.
Internet je zároveň nejdynamičtějším reklamním médiem. V roce 2012 přesáhly výdaje do internetové reklamy 11 miliard korun v ceníkových cenách, což v celkové struktuře investic do různých mediatypů představuje 17 procent. Meziročně ve zmíněném roce investice do reklamy na internetu stouply o čtvrtinu. Naopak nejvíce klesají investice do reklamy v tisku: meziročně o 1,9 miliardy na 17,6 miliardy.
Stát si podle Sdružení pro internetovou reklamu stále neuvědomuje přínos internetové ekonomiky. Sdružení se proto bude snažit například o to, aby na půdě Poslanecké sněmovny vznikl výbor pro digitální ekonomiku. Prioritou je také podpora projektu Digitální Česko, který má obyvatelům ČR umožnit vysokorychlostní přístup k internetu.
"Stát by se měl koncepčněji než dosud věnovat internetovému rozvoji v České republice," řekl předseda výkonné rady SPIR Ján Simkanič. Podle něj je Česko pozadu i v digitalizací státní správy.
"V zahraničí existuje spousta příkladů, jak zefektivnit fungování státu prostřednictvím internetových nástrojů. Příkladem může být Katar, kde jsou jednoduché aplikace, které přes mobil umožňují auto převést na nového majitele během několika minut. Není důvod, proč by něco takového nemohlo fungovat u nás," myslí si.
Na studii Přínos internetu k rozvoji národního hospodářství ČR se podílela poradenská společnost EEIP, vedená ekonomem Michalem Mejstříkem. Kromě vlastních výpočtů k výsledkům autoři dospěli strukturálním šetřením mezi podnikateli nebo porovnáváním statistik zejména ČR a EU.
