Už jen něco málo přes šest tisíc lidí schází, aby se počet lidí registrovaných úřady práce přehoupl přes stotisícovou hranici. Vyplývá to ze statistik úřadů práce v Moravskoslezském kraji.
"K 31. lednu bylo bez práce 93 174 lidí, což je o 3 738 více než na konci loňského roku," řekla ředitelka ostravského úřadu Yvona Jungová s tím, že podíl lidí bez práce stoupl na 10,9 procenta.
Situace na trhu práce je špatná, pomalu se blíží nejhorším hodnotám z roku 2004. "K historickému maximu - 110 792 nezaměstnaných z února 2004 - se pomalu blížíme, schází už jen sedmnáct tisíc nezaměstnaných. A to není mnoho," přibližuje aktuální situaci Vladana Piskořová z ostravského úřadu práce.
V celkových číslech ale není situace regionu zase tak špatná, oproti krizovému roku 2004 je na tom kraj ve srovnání se zbytkem republiky zhruba o pět procent lépe.
V roce 2004 totiž byl podíl nezaměstnaných z Moravskoslezského kraje na celkové celostátní nezaměstnanosti téměř dvacet procent. Letos je to o téměř pět procent méně, podíl celkové nezaměstnanosti klesl pod patnáct procent.
"Pověst regionu? Horší než realita"
Stavět tato čísla vedle sebe ale úplně přesně nejde. "Od té doby se výrazným způsobem změnila metodika, je také otázkou, nakolik se změnil tlak úřadů práce na lidi, kolik jich ze statistik vypadlo," vysvětluje Ivan Šotkovský z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské.
Pověst regionu je podle něj daleko horší, než je realita. "Kraj se hůře prezentuje proto, že se severními Čechami patřil k těm místům, které v devadesátých letech dostaly nálepku nejohroženějších území," vysvětluje špatnou pověst kraje Ivan Šotkovský. To, co tehdy bylo objektivní, ale už dnes neplatí.
"Oba regiony skutečně čekala velká restrukturalizace, na obou místech byly velké ekologické problémy. V obou směrech se situace za poslední roky výrazně zlepšila, ale špatná nálepka už kraji zůstala," dodal Ivan Šotkovský s tím, že s podobnými problémy se potýkají i jednotlivé okresy v rámci Moravskoslezského kraje. I v nich se totiž poměr nezaměstnaných za posledních deset let změnil.
Mění se i poměry počtu nezaměstnaných v jednotlivých okresech. Zatímco v roce 2004 připadalo na Bruntálsko 9,52 procenta nezaměstnaných, letos to už je přes jedenáct procent.
V Ostravě je situace horší
A situace se paradoxně zhoršuje v Ostravě, jejíž podíl na celokrajské nezaměstnanosti během posledních deseti let stoupl z 27,5 na 28,9 procenta. Přesně naopak na tom jsou okresy Nový Jičín a Frýdek-Místek.
Podíl nezaměstnaných na Novojičínsku klesl o 1,3 procenta, na Frýdecko-Místecku pak o tři procenta. "Ta čísla potvrzují periferizaci území, které se začíná výrazně dělit na ostravskou aglomeraci a její okolí včetně Třinecka a chudší části, jako je například Bruntálsko nebo Vítkovsko," vysvětluje Lubor Hruška ze společnosti Proces - Centrum pro rozvoj obcí a regionů.
"Například Frýdecko-Místecku pomohl nejen příchod společnosti Hyundai, ale také trend stěhování do čistých oblastí, v tomto případě do Beskyd. V Ostravě a jejím okolí se tak koncentrují ekonomické aktivity, Bruntálsko a část Opavska okolo Vítkova pak má v tomto směru méně štěstí," dodává Lubor Hruška.
Oproti minulému měsíci přibylo i volných pracovních míst. Jejich počet se podle statistik úřadu práce v průběhu ledna zvýšil o 527 na konečných 2 807. Oproti loňskému lednu se poměr nezaměstnaných zvýšil o 1,1 procenta na 10,9 procent.
