S eurokomisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem se také Jourová dohodla na spolupráci, která by měla co nejvíce snížit hrozící ztráty z období minulého.
Ve středu od Jourové komisař dostal poslední verzi dohody o partnerství, která ale zatím neobsahuje poslední připomínky členů vlády premiéra Bohuslava Sobotky. Ty podle ministryně nyní její úřad teprve zpracovává. Proto se ještě před předložením dohody odehraje k tématu jedno technické jednání. K dohodě své připomínky podle ministryně vyslovilo "široké spektrum aktérů na národní, regionální i místní úrovni".
Do závěrečné verze dohody se však nejspíš dostanou ještě některé priority Sobotkovy vlády, zdůraznila Jourová. "Chtěli bychom, aby evropské peníze byly skutečně silně zapojeny do ozdravování české ekonomiky a tvorby pracovních míst," vypočítala. Posíleny by tak měly být například prostředky na veřejnou infrastrukturu.
"Musíme se na to podívat, ale myslím, že se vše stihne," poznamenal k přípravě dohody před novináři komisař Hahn.
Ministryně podle něj při jednání zdůraznila zájem české vlády na kontinuitě, včetně personální, při čerpání evropských peněz. "Pracovat se strukturálními fondy není vždy jednoduché, proto je dobré mít lidi se zkušeností," zdůraznil.
Prušvih v čerpání dotací ještě půjde napravit
Významnou část schůzky s eurokomisařem ale Jourová věnovala špatnému českému výsledku při dosavadním čerpání evropských peněz. "Máme šanci ještě do jisté míry změnit onen neradostný výsledek, který jsme avizovali," poznamenala.
Česko je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007-2013 nejhorší v rámci celé EU, řekla tento týden Jourová v Praze (více čtěte zde). Nyní zopakovala, že jen za loňský rok je v Česku ohroženo čerpání deseti miliard korun; v rámci celé EU se přitom nedočerpalo 16 miliard korun.
Přesto je podle ní úspěch, že je ohroženo "jen" deset miliard, původní částka prý byla někde okolo 27 miliard. Podle premiéra Sobotky letos hrozí, že Česko z evropských fondů nevyčerpá až 24 miliard korun. Největší problémy mají resorty životního prostředí a školství.
Eurokomisař volil diplomatičtější slova. "Jsem opatrný s předpovědí o konečném čísle, to se ukáže někdy v září," poznamenal. Česko ale podle něj v čerpání patří "mezi méně dobré" státy unie. Mezi zvažovanými možnostmi, jak nevyčerpanou částku dál snížit, uvedl Hahn následky povodní či dopady finanční krize. "To by mohlo vést ke snížení, máme na tom zájem," podotkl.
Hahnovi ministryně přestavila sérii opatření, se kterými jako s "nouzovým plánem" počítá česká strana. Ministerstva prý budou dělat všechny "proveditelné a legální kroky", aby riziko ztráty peněz snížily.
Podle eurokomisaře samotného je nyní brzy na konkrétní závěry o tom, o kolik Česko přijde. "Máme společný zájem tato rizika snížit. Cílem je peníze rozumným způsobem použít, investovat. Proto ČR a její odpovědní lidé mohou počítat s naší podporou," podotkl Hahn.
V programovacím období 2014 až 2020 má Česko nárok na přibližně 500 miliard korun.
