"Za úvahu stojí zrušení koncesionářských poplatků a financování z poplatků odváděných prodejci přístrojů, které umožňují sledování televize nebo poslech rozhlasu," uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci Okamura. Nyní se za televizi platí 135 korun měsíčně.
Šéf volebního výboru Sněmovny a mediální expert hnutí ANO Martin Komárek iDNES.cz řekl, že tento Okamurův nápad slyší poprvé. "Netuším, v čem by to lidem pomohlo, když by to bylo promítnuté do ceny prodávaných přístrojů. Je možnost vrátit televizi reklamu, nebo ji financovat z rozpočtu, ale není to rozhodně něco, co by společnost teď bolelo," řekl Komárek.
Proti nápadu hnutí Úsvit se postavil exministr kultury a poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. "Respektuji parlamentní stranu Úsvit, to ale ještě neznamená, že musím s jejich návrhy souhlasit. Byla by to věc velmi nejistá pro chod televize," řekl iDNES.cz Jandák.
"Je to návrh z říše snů, není ekonomický podložený. Přirozeně by to také mohlo vést k tomu, že by si lidé televizory kupovali jinde než v České republice. Mohlo to destabilizovat situaci ve veřejnoprávních médiích," odmítl Okamurův nápad místopředseda ODS Martin Kupka.
Objevil Ameriku, komentoval Komárek Okamurův nápad
Úsvit také navrhuje, aby členy Rady ČT přímo jmenovaly některé instituce - jako jsou Akademie věd, Filmový a televizní svaz nebo odbory. Další možností je podle hnutí Úsvit přiřazení rady ČT a Českého rozhlasu pod velkou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Nyní radní volí Sněmovna na návrh různých společenských organizací.
"A zcela legitimní je diskuze o tom, aby své zástupce do rady vyslaly i parlamentní strany. Avšak nikoliv skrytě jako je tomu nyní, ale aby se vždy jasně vědělo, kdo za koho kope," řekl předseda Úsvitu. Připustil, že o tom nemluvil s představiteli ostatních stran, kteří by také změnu zákona museli podpořit.
"Tady pan Okamura objevil Ameriku. Tohle je německý model, jeden z možných. Způsob výběru členů Rady ČT a Českého rozhlasu můžeme změnit, ale předcházet by tomu měla široká diskuse," míní Komárek.
Jandák Okamurův nápad komentoval slovy, že předsedu Úsvitu možná vyděsilo, jací lidé se také hlásí do Rady ČT. "My ale musíme naplnit zákon a zvolit členy Rady ČT. Až se nám to povede, můžeme se rozhlédnout kolem sebe po Evropě, jak to dělají jinde a pak případně zauvažovat o nějaké změně. Ale ne teď," řekl iDNES.cz bývalý ministr kultury. Obdobný názor má i občanský demokrat Kupka.
Šéfa hnutí Úsvit zajímá i prodej pozemků na Kavčích horách
Okamura také ve čtvrtek veřejně vyzval ředitele ČT Petra Dvořáka, aby se vyjádřil, co je pravdy na chystaném prodeji dvou budov České televize a pozemků na Kavčích horách. "Podle interních informací má zájem o pozemky finanční skupina PPF, tedy bývalý zaměstnavatel současného generálního ředitele," uvedl šéf Úsvitu.
"Skupina PPF nikdy neusilovala, neusiluje a ani v budoucnu neplánuje usilovat o pozemky či budovy ve vlastnictví České televize,"sdělil iDNES.cz mluvčí PPF Radek Stavěl.
Také televize informace popřela. "Česká televize odmítá prázdné spekulace předsedy hnutí Úsvit. Žádný prodej budov či pozemků nechystá a ani do budoucna o něm neuvažuje. Pokud by takový záměr někdy v České televizi vnikl, rozhodovala by o jeho realizaci navíc na základě platné legislativy výhradně Rada České televize, nikoli generální ředitel," reagovala pro iDNES.cz mluvčí televize Alžběta Plívová.
Hnutí Úsvit stojí podle Okamury o to, aby se otevřela veřejná diskuse o tom, co je to vlastně veřejnoprávnost. Vadí mu třeba to, když se ve veřejnoprávní televizi o víkendu v hodinách, kdy se na televizi dívají děti, objeví pořad, kde je "střílečka". "To opravdu není naše představa veřejnoprávního média," prohlásil šéf Úsvitu.
