Ruský koncern Gazprom dříve zvýšil Ukrajincům cenu plynu z 268 na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Rusko, které minulý měsíc anektovalo Krym, zrušilo Kyjevu všechny předchozí slevy a také tvrdí, že Ukrajinci za plyn dluží 2,2 miliardy dolarů.
"Otázka splacení dluhu je přímo spjata se zachováním ceny plynu na úrovni z prvého čtvrtletí," řekl Kobolev. "Nevidíme žádný důvod ke změně (původní) ceny. Cenu okolo 500 dolarů považujeme za netržní, neoprávněnou a nepřijatelnou, a tudíž jsme přerušili platby na období vyjednávání," dodal.
V letech 2006 a 2009 vedly rusko-ukrajinské spory k výpadku dodávek ruského plynu do Evropy. To, že by se tento scénář nejspíše mohl zopakovat, připustil v interview i Kobolev.
"Bohužel, pokud v plynárenství politika vyhrává nad ekonomikou, pak je taková hrozba velmi vysoká," řekl podle webu ukrajinského listu.
Jsou prý jen dvě možnosti, jak se vyhnout výpadku dodávek: buď se Naftogaz dohodne s Gazpromem na zachování dřívější ceny, anebo se Ukrajinci domluví se západoevropskými společnosti, které zakoupí plyn u Gazpromu na západní hranici Ruska, aby jej následně prodaly Ukrajincům, a také budou platit za tranzit plynu přes Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin nejprve pohrozil případným přerušením dodávek plynu Ukrajincům, ale později prohlásil, že zastavit dodávky plynu nechystá.
Přerušení dodávek by mohlo poškodit samo Rusko, protože státní rozpočet je silně závislý na prodeji plynu v Evropě.
Rusko po pádu prezidenta Viktora Janukovyče a nástupu nové vlády v Kyjevě skokově zvýšilo cenu plynu, když počátkem dubna nejprve zrušilo slevu dojednanou v roce 2010 výměnou za prodloužení pronájmu sevastopolské základny na Krymu. Bezprostředně poté Moskva zrušila bezcelní vývoz plynu na Ukrajinu, který Kyjevu přiznala, když odvolal podpis pod smlouvou o přidružení k Evropské unii.
