V souvislostí s ukrajinskou krizí opět přichází na přetřes energetická bezpečnost Evropy. Jedním z řešení, jak ji posílit, je těžba z netradičních ložisek, kterými jsou třeba ložiska břidlicového plynu. V Evropě (a v poslední době i v Rusku) se využití této technologie zatím jen připravuje, v USA už běží od 90. let. A je hlavním důvodem, proč se USA v roce 2012 po několika desetiletích znovu staly největším světovým producentem zemního plynu.
Těžba břidlicového plynu není nic jednoduchého, jinak bychom tato ložiska využívali už dávno. Břidlicový plyn je uložen ve formacích břidlice ukrytých několik stovek metrů nebo jednotek kilometrů pod zemským povrchem. Břidlice však plyn prakticky nepropouštějí, a tak plyn i jen pár metrů od vrtu zůstává nedostupný, na rozdíl od klasických ložisek s plynovými kapsami. Těžba tedy probíhá kombinací kilometry dlouhých vodorovných vrtů a štěpení skály v jejich okolí natlakovanou kapalinou. Zvládnutí obou technologii dostatečně levně a spolehlivě se podařilo ve větším měřítku až v 90. letech 20. století právě v USA.
I tak je třeba do místa nad ložiskem dopravit komplikované a těžké vybavení, od vrtné soupravy přes speciální pumpy vhánějící vodu s pískem do vrtu až po samotné zařízení pro těžbu plynu. Celou věc navíc komplikuje fakt, že ložiska se čím dal častěji objevují v nepřístupných oblastech. Řešením je stavba drahých příjezdových cest, nebo technika, která cesty nepotřebuje.
Jiný plynný obrNejvětší člověkem vyrobený plovoucí objekt má zahájit novou kapitolu podmořské těžby plynu.  |
Americká firma M.G. Bryan Equipment chce zákazníkům ve spolupráci se dvěma českými společnostmi nabídnout jinou možnost. Těžební systém PERCHERON dokáže zajistit hydraulické štěpení ve všech terénních a klimatických podmínkách. Základem systému je nákladní vozidlo TATRA T815-7 10×10 (případně 8×8) a výkonné čerpadlo od americké firmy Gardner Denver.
Stroj je mírně řečeno "dobře motorizovaný". Za kabinou Tatry je umístěn dvanáctiválcový dieselový motor 1 163 od německé firmy MTU. Výkon motoru je obřích 4 400 kW (5 954 koní). Jeho maximální výkon neslouží ovšem k pohonu vozidla, ale čerpadla, které vhání do vrtu pod tlakem směs desítek tisíc litrů vody, písku a chemikálií. Motor je řízený elektronikou, která dokáže vypínat některé válce. Tuto funkci využívá i pro pohon vozidla, jehož pohonný systém by plný výkon motoru (max. kroutící moment 14 tis. Nm) brzy poškodil. Pro samotný pohon vozidla stačí zhruba 700 koní a kroutící moment 3 500 Nm.
Tatra není jedinou českou firmou v projektu. Přenos výkonu mezi oběma systémy zajišťuje speciální přídavný převod Percheron od české firmy TALOSA. "Základem systému jsou mimořádné schopnosti Tatry. Nemusíte stavět silnice," vysvětluje hlavní přednosti systému Edward Bayhi, ředitel marketingu v Gardner Denver. "Z našeho hlediska je to další ukázka pružnosti Tatry, která chce nabízet zákazníkům možnost vytvořit bohatou škálu různých vozů s různými vlastnostmi," komentuje vozy zase Radomír Smolka ze společnosti Tatra.
Pro a proti těžby v břidlícíchMožné přínosy a rizika těžby břidlicového plynu jsme rozebírali v tomto článku. |
Zatím byly vyrobeny dva prototypy, které se předvádí možným zákazníkům na severoamerickém kontinentu. Několik potenciálních zákazníků už se Tatrovce ozvalo, ale k definitivní dohodě s žádným z nich zatím nedošlo. Každopádně půjde o specializované zařízení, dodávané v poměrně malých sériích po jednotlivých kusech. Tatra však chce nabízet kromě samotných vozů s čerpadly i podpůrná vozidla pro těžbu (např. dopravu materiálu) na stejném podvozku v naději, že zákazníci ocení výhody jednotné flotily vozů při těžbě plynu.
Navíc tento segment může dlouhodobě růst, jak se technologie těžby břidlicového plynu šíří do světa. Například v Rusku mají těžaři touto technologií výrazné daňové úlevy a přípravné práce probíhají i v Číně, která zřejmě má (zveřejněné zprávy o průzkumu jsou jen předběžné) největší zásoby břidlicového plynu na světě.
Text byl převzat z webu Armádní noviny. Před vydáním byl redakčně upraven a doplněn.
