Ve sporu o polohu brněnského hlavního nádraží v pondělí nastala situace, kterou nikdo nepamatuje. Zastánci a odpůrci odsunu železničního uzlu na jih se sešli na jedné tiskové konferenci u jednoho stolu, aby společně prezentovali výsledky odborné studie.
Tu si nechala vypracovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a srovnávala obě polohy hlavního nádraží z hlediska železniční dopravy. Tedy polohu odsunutou o necelý kilometr na jih za Zvonařku, která je zatím vládou, krajem i městem považována za oficiální a je také zakreslena v územním plánu města.
A také polohu Pod Petrovem, tedy v místech takzvané Malé Ameriky, kterou prosazuje Občanská koalice Nádraží v centru.
„Za výsledky této studie se mohou postavit obě strany,“ shodl se náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS) s Matějem Hollanem z hnutí Žít Brno a Občanské koalice Nádraží v centru.
Přislíbené peníze z Bruselu
„Současná situace dává naději, že kroky, které jsou pro modernizaci nádraží potřeba v každé variantě, můžeme dělat společně,“ zhodnotil Hollan.
„Budu podporovat variantu, kterou si stát vybere a zaplatí,“ doplnil Kotzian. Upřesnil navíc, že peníze na brněnský železniční uzel se díky lobbingu Brna podařilo předjednat v Bruselu - a to bez ohledu na konečnou polohu nádraží.
Studie má přitom jednoznačný závěr. Z hlediska pohybu vlaků po Brně jsou podle ní obě dvě polohy uskutečnitelné. A obě varianty stojí zhruba stejně peněz - přibližný odhad je nyní dvacet miliard korun.
Dokument však zatím neříká nic o tom, zda jsou obě varianty opravdu srovnatelné z jiných hledisek, a ani jaká je jejich definitivní cena. Zatím šlo totiž jen o pohled čistě železniční, o analýzu toho, kudy lze vést koleje či jak na novém nádraží navázat regionální a dálkovou dopravu.
„Ve zmíněných dvaceti miliardách zatím nejsou započteny například náklady na změny v městské hromadné dopravě a podobně,“ upřesnil Kotzian.
Výsledný verdikt? Do roka
Studie zatím ani neřekla, která varianta je vhodnější a která by se tedy měla stavět.
„Jde pouze o to, aby z pohledu železničního provozu byla obě řešení srovnatelně vyhovující budoucím potřebám. Výsledek studie bude podkladem pro studii proveditelnosti, která zhodnotí více hledisek než jen železniční provoz a doporučí řešení,“ píše se ve výsledném dokumentu, který visí i na www.europointbrno.cz.
Verdikt by podle Kotziana měl padnout patrně příští rok.
Právě dokončená studie popisuje, že nádraží v odsunuté poloze by mohlo být hotové dříve. „Bude-li hladce vydáno stavební povolení, výstavba by mohla být zahájena v roce 2018 či o rok později. Podle časového plánu z přípravné dokumentace je možné očekávat dokončení stavby přibližně za čtyři roky, tedy v roce 2021, či spíše 2022,“ popisuje dokument.
Nádraží v poloze pod Petrovem je na tom z tohoto pohledu hůře. Bylo by kvůli němu totiž potřeba změnit územní plán. „Dobu přípravy lze odhadnout na 10 let. Zahájena může být přibližně v roce 2024 a podle harmonogramu postupu výstavby bude trvat 7,5 roku. Dokončení stavby je tak možné očekávat přibližně v roce 2032,“ nastiňuje studie.
V souvislosti s polohou brněnského nádraží vznikla iniciativa občanské aliance Referendum 2014, která se snaží o vypsání referenda o poloze nádraží v termínu podzimních komunálních voleb.
Aktivisté odmítají variantu u řeky i polohu pod Petrovem. Podle nich je nutné začít zcela od nuly. S tím ale nesouhlasí radnice ani aktivisté z občanské koalice Nádraží v centru. Celý projekt by se podle nich tímto návratem na začátek zcela zastavil.
