Arbitrážní soud mimo jiné uvedl, že ruské soudy rozhodly o bankrotu Jukosu na popud vůle ruských výkonných orgánů a přidělily majetek státem kontrolované firmě. Rozhodly také o věznění člověka, který dal najevo, že bude politickým konkurentem tehdejší vlády.
Soudní porota, která posuzovala případ od roku 2005, došla k závěru, že "primárním cílem Ruské federace nebyl výběr daní, ale spíše bankrot Jukosu a přivlastnění si jeho cenného majetku". Odškodné je nižší, než požadovali akcionáři, protože chyby byly i na jejich straně, uvedl soud.
Rusko má na zaplacení půl roku, pak začnou naskakovat úroky
Rusko má nyní šest měsíců, konkrétně 180 dní na to, aby odškodné zaplatilo, než mu začnou narůstat úroky z vyměřené částky, uvedla agentura Reuters. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal ještě před vynesením verdiktu najevo, že se Moskva v případě povinnosti zaplatit peníze odvolá. "Slyšel jsem, že takový verdikt se čeká. Pak bude možné dělat komentáře. Soudní proces není završen, bude možné se odvolat. Ruská strana nepochybně využije všech možností," řekl Lavrov na tiskové konferenci.
Rusko má odškodné vyplatit dceřiným společnostem firmy Group Menatep se sídlem na Gibraltaru, jejímž prostřednictvím Chodorkovskij kontroloval Jukos. Group Menatep nyní funguje jako holdingová společnost GML. Chodorkovskij již akcionářem GML ani Jukosu není.
JukosSpolečnost byla založena v dubnu 1993 sloučením několika ruských ropných firem. Společnost Menatep koupila Jukos od státu v roce 1995 za "symbolickou částku" 350 milionů dolarů. Tržní hodnota firmy následně vystoupala na 40 miliard dolarů. |
Pětice akcionářů včetně bývalého šéfa Jukosu Platona Lebeděva po Moskvě požadovala více než 100 miliard dolarů jako kompenzaci za podle jejich tvrzení nezákonné vyvlastnění ruské společnosti.
Soud nyní rozhodl, že žalobcům patří polovina z této částky. Podle generálního ředitele GML Tima Osborna je částka i tak velmi příznivá a přiznané odškodné je nejvyšší, jaké kdy zatím arbitrážní soud udělil. Peníze obdrží akcionáři GML. Největším vlastníkem GML s podílem zhruba 70 procent je Leonid Něvzlin, kterému Chodorkovskij po svém zatčení postoupil svůj podíl v Menatepu. Dalšími akcionáři se shodnými podíly jsou Platon Lebeděv, Michail Brudno, Vladimir Dubov a Vasilij Šachnovskij.
Rozhodnutí předcházelo téměř deset let řízení a přichází v době, kdy jsou vztahy mezi Moskvou a Nizozemskem velmi napjaté kvůli nehodě malajsijského letadla na Ukrajině, při kterém zahynulo všech 298 lidí na palubě, včetně 194 Nizozemců (více čtěte zde). Rusko také čelí mezinárodním sankcím kvůli své úloze v ukrajinské krizi.
Chodorkovskij strávil ve vězení 10 let
Jukos, který byl největší soukromou ropnou společností v Rusku a kontroloval jej ruský oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij, byl nucen v srpnu 2006 vyhlásit bankrot. Následující rok byla firma, jejíž hlavní divize kdysi produkovala tolik ropy jako celá Libye, zlikvidována.
Většinu jejího majetku získala v aukci polostátní společnost Rosněfť, kterou řídil Putinův spojenec Igor Sečin. Firma v arbitráži nevystupovala jako žalovaná strana. V pondělí prohlásila, že její převzetí aktiv Jukosu bylo zákonné a že neočekává, že by rozhodnutí arbitrů vyvolalo požadavky na odškodné z její strany. Společnost zároveň uvedla, že verdikt nebude mít dopad na její komerční aktivity.
Chodorkovskij, kdysi nejbohatší muž v Rusku, byl v procesu odsouzen ke čtrnáctiletému vězení za daňové úniky a zpronevěry. Ve vězení nakonec strávil deset let, než mu Putin loni v prosinci udělil milost (více čtěte zde). Nyní žije ve Švýcarsku. Stoupenci Chodorkovského jsou přesvědčeni o tom, že celý proces s ním byl pomstou za to, že měl oligarcha vysoké ambice a údajně hodlal kandidovat na prezidenta.
Chodorkovskij se soudního sporu neúčastnil, po vyhlášení verdiktu však prohlásil, že je je fantastické, že akcionáři dostali šanci na navrácení svého majetku.
