Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje zavést novou „daň za ropnou bezpečnost“ právě ve výši 25 až 30 haléřů za litr.
Čtěte v úterní MF DNES: Jak dopadl plán prodat hmotné rezervy za 35 miliard korun? Jaké další varianty jejich správy stát zvažuje?
O dani se hovoří v materiálu zpracovaném ministerstvem, kde se řeší, jak má stát dále zacházet se strategickými rezervami nafty, benzinu a ropy. Dokument už je v meziresortním připomínkovém řízení.
Díky nové dani by měl stát vybrat ročně kolem 1,4 miliardy korun. Právě tolik musí stát platit ze svého rozpočtu za udržování zásob paliv a ropných produktů. Stará se o ně Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Nově by se tedy na zásoby přispívalo podle toho, kolik ropných produktů člověk či firma spotřebuje.
Plán na zdražení benzinu a nafty přichází krátce poté, co sněmovna řešila možné razantní snížení spotřební daně. Poslanci ho nejprve schválili, vzápětí však své hlasování opravili.
O změně způsobu zajištění a financování ropných rezerv se mluví už několik let a materiál připravený týmem ministra Jana Mládka (ČSSD) není ještě zdaleka definitivní.
Novou daň musí nejprve schválit vláda. Ta však nebude řešit jen to, zda se to státu vyplatí. Půjde také o politicky citlivou záležitost. „Vláda posoudí ekonomickou i politickou vhodnost navržené varianty a zadá dopracovat materiál do podoby zákonného opatření,“ uvádí se v dokumentu.
Podle Mládka se však jedná o jednu ze čtyř variant, jak řešit financování ropných rezerv. „Předkládaný materiál v žádném případě není návrhem na zavedení nějakého dodatečného poplatku či daně. Pokud by však nějaký výše zmíněný příspěvek měl být zaveden, musela by se o stejnou částku snížit spotřební daň na pohonné hmoty,“ uvedl v pondělí odpoledne v tiskové zprávě ministr.
