Naposledy se zde závody běžely v roce 2011. „Je to hřebčín s tradicí, obklopený krásnou přírodou. Jsou tu pastviny i závodiště, prostředí je hezčí než v Kladrubech, okamžitě jsme si to tu zamilovali,“ prozradil Miloslav Vrlíček, zástupce jednatelky firmy.
O koupi hřebčína usiloval dva roky, kdy jej předchozí majitel chtěl prodat. Nakonec musel o hřebčín bojovat v dražbě.
„S původním vlastníkem byla těžká dohoda. Nejdřív slíbil hřebčín nám, pak zase upřednostnil zájemce z Egypta. Nakonec došla trpělivost věřitelům a dali hřebčín do dražby. Tam jsme ho získali za 8,5 milionu korun,“ vylíčil Vrlíček.
Že koupil v podstatě rozpadající se ruinu, zjistil až při důkladné prohlídce areálu. Hospodářské zázemí je dožilé, střechami zatéká, okna netěsní. Stáje pro koně nikdo nemodernizoval třicet let. Seník je příliš malý, dostihovou dráhu nikdo neosíval trávou.
„Dodnes nemáme spočítáno, kolik milionů si rekonstrukce hřebčína vyžádá, ale práce je tu minimálně na rok,“ vypočítává Miloslav Vrlíček. Jako první zprovoznil stáje, kam nastěhoval 16 koní, které patří firmě. Dalších 40 kójí bude Maestoso Luna pronajímat zájemcům o ustájení soukromých koní.
Firma chce opravit střechy a postavit nový seník
V plánu má firma opravu střech všech budov a stavbu nového montovaného seníku. Bude mít na délku 32 metrů a nahradí původní, dřevěný, který už kapacitně nedostačuje. Pak přijde na řadu oprava železné tribuny u dostihové dráhy. Z ní v roce 2012 ukradli zloději kovů asi 2,5 tuny železa a znemožnili tím konání dostihů.
„Okolí tribuny doplníme sociálním zařízením a novými montovanými buňkami pro rozhodčí a personál. Pak už nebude konání dostihů nic stát v cestě,“ dodává Vrlíček. Stihnout to chce do léta 2015, kdy si mimoňský hřebčín připomíná 50 let od založení.
Z obnovení dostihové tradice má radost i město. Jeho starosta František Kaiser si od toho slibuje zviditelnění města. „Dostihy v Mimoni byly jediné v celém Libereckém kraji a za dva dny se tu vystřídalo třeba pět tisíc lidí. Pravidelně na ně jezdil prezident Klaus. Liberec byl městem zimních sportů, my zase městem dostihů,“ prohlásil starosta.
Prodej hřebčína přitom původně nebyl vítaným krokem. Město se bálo, že jej koupí spekulanti s pozemky. „Měli jsme strach, že hřebčín rozparcelují a pozemky budou dál rozprodávat. Že to nakonec koupila firma se vztahem k přírodě, která chová koně, je pro Mimoň nejlepším vyústěním,“ dodal Kaiser.
Historie hřebčína v Mimoni se píše od roku 1921, kdy zde vznikla vojenská hříbárna. Později již armáda koně nepotřebovala a hřebčín v roce 1949 připadl Státnímu statku Zákupy pro chov chladnokrevných koní. Plnokrevníci se zde chovali od roku 1965, kdy byla v Napajedlech koupena roční plnokrevná klisna Tarantella.
Byli tu koně čečenského prezidenta
Tehdy dosáhl hřebčín svých zatím největších chovatelských úspěchů. Jel se zde první závod. Potomci Tarantelly dvakrát vyhráli Československé derby. I ostatní odchovanci hřebčína sklízeli na dostihových drahách úspěchy, hřebčín nakupoval plemenné koně po celém světě.
Po revoluci koupil hřebčín Zbyněk Pulec, který se později zaměřil hlavně na obchod s koňmi. Nějaký čas zde byly ustájeny koně čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Chovatelská činnost byla utlumena a v roce 2011 se jel poslední závod.
„V roce 2010 se jel závod v době povodní, takže jsme druhý den museli zrušit a odložit. Od té doby se na nás lepila smůla. V roce 2011 ještě nikdo netušil, že je to naposledy, co se dostihy jedou,“ zavzpomínala vedoucí hřebčína Andrea Janečková.
