Příběh sporné dotace: stát koupí zemědělcům stroje za stovky milionů

Stát dává evropské peníze na odstraňování obilného prachu, který dosud nikomu nevadil. MF DNES přináší příběh vzniku jedné zvláštní dotace, kde v hlavních rolích vystupují přemýšlivý poradce, na něj navázaný dodavatel zemědělské techniky a inženýr s kulatým razítkem.

Zemědělskému poradci Jiřímu Bodlákovi se podařilo udělat z provozů, kde se zpracovává obilí, udělat nebezpečné zdroje prachu. Ilustrační foto | foto:  Petr Topič, MAFRA

Brněnský poradce Jiří Bodlák přišel na to, jak si mohou i zemědělci sáhnout na evropské peníze, které mají sloužit k zachytávání nebezpečných látek vypouštěných do ovzduší. Podařilo se mu nevídané. Z provozů, kde se zpracovává obilí a které dosud nikdo za znečišťovatele ovzduší nepovažoval, udělat nebezpečné zdroje prachu.

Docílil toho, že Státní fond životního prostředí (SFŽP), kritizovaný za pomalé čerpání evropských peněz, přislíbil na zachytávání rostlinného prachu už 160 milionů korun. A další mohou přibýt.

Bodlák využil toho, že takzvané posklizňové linky, zařízení na zpracování obilí, nejsou jakožto znečišťovatel ovzduší příliš ošetřeny zákonem. A že to, jak moc práší, není nutné měřit, ale stačí to doložit jen výpočtem, což potvrzuje i mluvčí SFŽP Lenka Brandtová: „Podle platné legislativy se úroveň znečišťování zjišťuje pomocí autorizovaného měření, případně výpočtem.“ Bodlák nyní za peníze radí zemědělcům, jak spornou dotaci mohou od státu získat.

Peníze na chytání obilného prachu

Státní fond životního prostředí vypsal v rámci zlepšování kvality ovzduší, kam se zařadilo i odprášení posklizňových linek, tři dotační výzvy:

• První byla vyhlášena v květnu 2012, fond v ní jedenácti posklizňovým linkám přiklepl 47 milionů korun.
• Do druhé výzvy se zemědělci mohli hlásit od letošního února do dubna. Dotace byly schváleny na 27 posklizňových linek v celkové výši 113,2 milionu.
  Ve všech žádostech s přislíbenou dotací z první i druhé dotační výzvy byla prašnost původních zařízení vypočítána, nikde nebyla změřena.
• Do třetí a zatím poslední výzvy, již fond stihl vypsat den po uzavření druhého kola, bylo podáno 18 projektů s požadavkem na evropské prostředky ve výši 71 milionů. Kvůli neakceptování žádosti či odstoupení od ní se toto číslo ale průběžně mění. Předminulý pátek SFŽP zbývalo jen 13 projektů s požadavkem na dotace ve výši 63 milionů.

Žádná dotace zatím nebyla proplacena, a to ani z první výzvy vypsané v roce 2012. Slíbené peníze jsou blokovány mimo jiné kvůli chybám v tendrech na dodavatele linek. Je možné, že schválené částky budou proto o pět až 30 procent nižší. 

Vraťme se však na začátek. Jiří Bodlák s předsedou jihomoravského zemědělského družstva Hrotovice dumají, kde sehnat peníze. „Všechny tyhle věci tvoříme spolu s předsedou z Hrotovic. Já to s ním vždycky vymyslím. On řekne, co chce stavět, a my se na to nějakým způsobem snažíme najít peníze. Tak jsme je našli,“ svěřil se Bodlák figurantovi, který předstíral zájem o dotaci.

Aby dotace prošly, bylo potřeba je prosadit u někoho na SFŽP. Podle Bodláka tomu pomohl Bohdan Polak, vedoucí odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie.

„Pokud to není Agroing, tak já to nedělám“

Bodlák spolupracuje s firmou Agroing, která posklizňové linky staví, a snaží se zájemce o dotaci přimět k tomu, aby si nechali linku postavit právě od této firmy. „Pokud to není Agroing, tak já to nedělám, tu dotaci,“ řekl Bodlák figurantovi.

V květnu se ve zmíněných Hrotovicích konal pro zemědělce seminář. Pořádal ho Agroing. Kromě nové posklizňové linky byla přítomným představena i možnost získat dotaci na odprášení. „Je tam tuším 2,5 milionu na jednu tunu snížení prachu,“ prozradil zúčastněný Bodlák. „Je k tomu potřeba udělat studie proveditelnosti, kterou dělá pan inženýr Procházka se svým týmem,“ informoval.

Ředitel Agroingu však tak úzkou spolupráci popírá. „Pana Bodláka známe, je to jeden z poradců, který tyhlety věci dělá,“ potvrdil MF DNES Procházka. Zároveň dodal, že je poptávalo asi pět nebo šest poradců. Do Hrotovic si prý vzali poradce, který byl nejblíž.

„Dostat 60 procent je extrémní buzerace“

Posledním kolečkem, aby systém fungoval, je kulaté razítko. Výpočet prašnosti původní linky musí někdo autorizovat. Pod 9 z 11 žádostí, kterým SFŽP v prvním kole dotaci schválil, je razítko Miliče Syptáka, autorizovaného inženýra pro technologická zařízení staveb. Z toho Agroing dodal, alespoň podle Procházkova tvrzení, linky sedmi firmám.

K Miliči Syptákovi se Agroing také příliš nehlásí. „Není náš zaměstnanec, není náš spolupracovník, kdysi nám dělal autorizace,“ tvrdí Procházka. Sypták přitom MF DNES tvrdil, že s Agroingem má pracovněprávní vztah. Studií proveditelnosti, které jsou k doložení prašnosti potřeba, pro firmu podle svých slov udělal „nějakou desítku“.

V rámci dotace mohou zemědělci žádat, aby jim fond proplatil až desítky procent jejich investice. „Teoreticky byste mohli dostat 60 procent. Jenže to já už nedělám. Je tam poměrně složité výběrové řízení. Tím pádem bysme to nemuseli dostat. Potom by se to strašně dlouho zdržovalo, protože ta posklizňová linka je extremní buzerace ze strany fondu životního prostředí,“ vysvětlil Bodlák figurantovi.

„Je otázka, jestli to chcete dělat veřejně a složitě, nebo jednoduše. Jednodušší se nemusí nikde zveřejňovat, nikdo se nám do toho neplete a trvá to podstatně kratší dobu,“ dodal, jak to v praxi funguje.