Čtení výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu o vývozu zbraní není pro slabší povahy. Česko v minulém roce udělilo dvanáct povolení pro „obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání“, stojí v dokumentu.
Za kladné vyřízení každé licence si ministerstvo účtovalo poplatek 500 korun, dohromady si státní kasa díky vývozu mučicích nástrojů polepšila o šest tisíc.
Administrativní název pro zmíněnou kategorii zboží mate. Státy totiž mohou pod přísnou kontrolou povolit export zboží, které používá policie nebo jež slouží k sebeobraně.
Mezi „mučicí“ nástroje obvykle podle evropské směrnice spadají šibenice, gilotiny nebo elektrická křesla, jejich export a technická pomoc při instalaci jsou však v Evropě zakázány. Výjimku mají pouze historické artefakty určené k vystavení v muzeu.
Kam loni putovaly „mučicí“ nástroje?Paralyzéry a pepřové spreje se z Česka loni vyvezly do Andorry, Angoly, Bosny a Hercegoviny, Egypta, Kamerunu, Konžské republiky, Kuvajtu, Ománu a Turecka. Do Argentiny putovala nožní pouta a na Ukrajinu dekontaminační spreje. Na vývoz do Bosny a Hercegoviny udělil stát dvě licence. V jednom případě vývoz paralyzérů a sprejů do Egypta zamítl. Pramen: MPO |
Martina Pařízková z nevládní organizace Amnesty International (AI), která se zabývá ochranou lidských práv, přesto upozorňuje, že některé státy, do nichž zboží z České republiky směřuje, jsou minimálně problematické.
V letošní zprávě AI o rozšíření mučení ve světě se objevuje několik zemí, do nichž Česko mučicí nástroje dodává. Dokument připomíná mučení vězňů v Angole, Ománu či Kuvajtu.
Další z cílových destinací českých výrobků, Turecko, Amnesty International chválí za pokrok v potírání nelidského zacházení v detenčních zařízeních. Připomíná však brutální zásahy policistů při protestech v parku Gezi v minulém roce, kde pořádkové síly nasadily proti demonstrantům ve velkém právě pepřové spreje.
Za benevolentní přístup k vydávání licencí na vývoz do zemí se slabou ochranou lidských práv dříve kritizoval Česko Evropský parlament. V konečném usnesení z roku 2010 sice parlament žádné země nezmínil, v návrhu byla však Česká republika spolu s Německem výslovně uvedena.
Podle mluvčího ministerstva Filipa Matyse spolupracuje resort při vyhodnocování rizika u všech produktů s Ministerstvem zahraničí a přihlíží i ke zjištěním Organizace spojených národů, Rady Evropy a dalších institucí. „V případě, že je povolení uděleno, mělo by být riziko zneužití a případného reexportu v maximální možné míře eliminováno,“ uvádí Matys.
Spreje do Egypta ano, pak ne
Zvláštní kapitolou ze seznamu exportních zemí je Egypt. Ministerstvo totiž loni jednu žádost o povolení k vývozu paralyzérů a sprejů do Egypta zamítlo, druhou na stejný typ zboží však schválilo.
„Jednalo se o dva různé případy. Povolení nebylo uděleno v případě, kdy existovaly oprávněné důvody se domnívat, že by uvedené zboží mohlo být použito k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,“ reaguje Filip Matys na otázku, proč resort rozhodl při schvalování dvou žádostí různě. Jednalo se přitom o vůbec první zamítnutou žádost od roku 2008, kdy licenci neobdržel zájemce o vývoz do autoritářského Íránu.
Jaké firmy „mučicí“ zařízení vyvážejí, v jakém množství a kdo je jejich koncový příjemce, odmítá ministerstvo sdělit s tím, že se jedná o neveřejné informace.
Evropská směrnice z roku 2005, která obchod se smrticími a mučicími nástroji reguluje a jejíž seznam byl nedávno prodloužen, je ve světě ojedinělá. Podle AI je však stále poměrně děravá.
„Nedávno přezkoumaná evropská nařízení proti obchodu s mučicími nástroji jsou prvními svého druhu a ve světě razí cestu podobným, ještě neexistujícím nařízením. Stále v nich však nacházíme mezery,“ prohlásil projektový manažer kontroly zbrojení, bezpečnosti obchodu a lidských práv AI Brian Wood.
Podle organizace přibývají na trhu rychle zcela nové instrumenty, které na seznamu zakázaného a přísně kontrolovaného zboží nejsou, a směrnice není dostatečně rychle aktualizována. Směrnice navíc evropským firmám nedokáže zabránit v propagaci mučicích nástrojů na veletrzích nebo ve zprostředkovávání obchodů s nimi, pokud zboží není transportováno přes území EU.
