Zemědělcům se letos i přes občasné obavy vyhnuly všechny klimatické extrémy. Pole nedecimovaly sucha ani povodně, neprojevil se ani pokles produkce kukuřice kvůli zákazu používání části pesticidů, který vstoupil v platnost počátkem prosince minulého roku.
Naopak, podle odhadů Českého statistického úřadu bude úroda u většiny plodin nadprůměrná, a u obilovin a řepky dokonce rekordní. „Letošní rok byl pro většinu zemědělců z hlediska počasí výjimečný a úroda byla u všech komodit opravdu vysoká,“ hodnotí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Podle dat ČSÚ bude letos brambor o čtvrtinu více než loni, což však bramboráře netěší. „Je to dobrá zpráva z hlediska výnosu, ale špatná zpráva v tom, že ceny jsou na poloviční úrovni oproti loňsku,“ říká předseda Ústředního bramborářského svazu Miloslav Chlan.
Podle něj se ceny konzumních brambor v současnosti pohybují kolem tří korun za kilo. „Brambory jsou v tuto chvíli nejlevnější zeleninou,“ dodává Chlan, podle kterého může propad cen sedláky odradit od pěstování brambor a v příštím roce dojde k dalšímu úbytku osevních ploch. I přes dobrý výsledek oproti loňsku je letošní dobrá úroda z dlouhodobého hlediska podprůměrná. Řada zemědělců totiž od nerentabilních brambor upustila a přešla k lukrativnějším technickým plodinám.
Úpadku produkce může zabránit zařazení brambor mezi takzvané citlivé komodity, které Česko za peníze z Bruselu podpoří třemi miliardami korun ročně. Na část těchto peněz by podle Pýchy mohli bramboráři dosáhnout. „Začnou se podporovat komodity, které byly na ústupu, jako je ovoce a zelenina nebo právě brambory. Doufám, že se to časem projeví, i když možná ne už příští rok,“ míní Pýcha.
Brambory jsou také jedinou komoditou, z jejichž nadúrody mohou díky poklesu cen profitovat i spotřebitelé. Nelze je totiž uskladnit na tak dlouhou dobu, jako například obilí, u kterého statistici také očekávají nadprůměrnou úrodu – dokonce třetí největší sklizeň v historii. Zemědělci sklidili o 16,4 procenta více než loni, a to se osevní plocha nezměnila.
Pečivo však podle analytiků příliš nezlevní, ačkoliv se za tunu potravinářské pšenice v současnosti podle Státního zemědělského a intervenčního fondu platí 4 433 korun, což je o 200 korun méně než loni, a dokonce o 1 600 Kč méně než předloni. „Skutečně kvalitní potravinářské pšenice je méně, než se čekalo,“ upozorňuje analytik GE Money Bank Mojmír Severin. Podle něj zemědělce nic nenutí k tomu, aby úrodu prodali nyní. Pokud disponují vhodnými skladovacími kapacitami, úrodu uskladní a prodají ji až ve chvíli, kdy se ceny změní.
Nadprůměrná je také úroda technických plodin, především produkce řepky je překvapivá. Té se sklidilo o 50 procent více, než je desetiletý průměr. Kvůli klesající spotřebě biopaliv, která se z řepky vyrábějí, a s tím spojeným propadem výkupních cen, zaseli totiž zemědělci letos poprvé méně řepky než v minulosti. Počasí však i v tomto případě pomohlo k vyšší úrodě.
Osevních ploch přibylo u kukuřice, a i u ní zemědělci hlásí rekordy. A to se někteří obávali, že se produkce propadne kvůli zákazu používání mořidel, která škodila včelám.
