Proto o kurzarbeitu, systému, který úspěšně funguje v sousedním Německu a po jehož zavedení volají už řadu let české odbory i zástupci velkých zaměstnavatelů, musí jednat koaliční lídři.
„Věřím, že kurzarbeit bude a že bude co nejrychleji,“ uvedl nedávno odborový předák Josef Středula, když kurzarbeit podpořil premiér Bohuslav Sobotka. (více zde) O možnosti zavedení kurzarbeitu v Česku začali politici více mluvit poté, co se začaly řešit sankce vůči Rusku kvůli situaci na východě Ukrajiny a odvetná opatření Putinova režimu.
„Jde o to, aby zaměstnavatel nemusel propouštět zaměstnance, pokud se mu sníží objem obchodu o dvacet až čtyřicet procent,“ řekla novinářům v průběhu jednání vlády Marksová Tominová.
Kurzarbeit by v České republice podle návrhu jejího ministerstva mohl fungovat tak, že firma s dočasně nižším objemem zakázek by zaměstnanci platila jen 60 procent průměrné mzdy a dalších 20 procent by platil stát.
„Je ale především důležité si říci, zda tento nástroj budeme chtít,“ uvedla Marksová. Když na něj hnutí ANO kývne, mohou se ještě parametry celého systému změnit. Marksová popsala modelový příklad. Pokud by se režim kurzarbeitu týkal pěti tisíc lidí po dobu půl roku, stát by na tom ušetřil 400 až 450 milionů korun oproti tomu, kdyby byli zaměstnanci pro nadbytečnost propuštěni a skončili by na podpoře.
.
