Zcela anonymní točení blikajícími válci v hospodě bude brzy minulostí. Nejenže nový hazardní zákon hrací automaty v restauracích zcela zakazuje, na hráče - a to i v hernách, kasinech, ale i doma u počítače - si totiž nově posvítí centrální monitorovací systém. Ten má v plánu zavést Ministerstvo financí, které novým zákonem chystá zásadní změny pro tuzemský hazardní trh.
„Záměrem je vybudování centralizovaného technického systému spravujícího klíčová data a údaje v oblasti hazardních her. Myšlenka takovéhoto systému pramení nejen z praxe okolních států, ale i z činnosti Evropské komise,“ vysvětluje Vladimír Dzurilla, IT specialista, který s ministerstvem při tvorbě tohoto systému spolupracuje. V praxi by měl systém propojit všechny provozovatele, ale cílí zejména na hrací automaty.
„Povinnost připojit se na systém a zajistit výměnu dat budou mít provozovatelé technických her, tedy automatů, hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu a kurzových sázek provozovaných současně na více místech. Provozovatelé heren a kasin budou mít do systému také přístup, a to pouze v omezeném režimu, kdy jeho pomocí budou ověřovat přítomnost sázejících,“ vysvětluje Dzurilla. Zapojení jednotlivých her se podle něj v budoucnu může měnit. Systém na to bude připravený.
Rozhodně automaty, které nebudou propojitelné se systémem, nebudou legální. Trh off-line přístrojů tak podle všeho zanikne úplně. Po vzoru Dánska, kde úředníci ministerstva hledali inspiraci nejvíce, vznikne vedle systému nový registr osob, kterým bude hra zakázána. V něm skončí lidé, kteří se například léčí ze závislosti na hraní, ale také osoby pobírající dávky v hmotné nouzi či zadlužené osoby v úpadku.
O krok dál než v Dánsku
„Dánský systém je doporučován k inspiraci také Evropskou komisí. Mezi funkcionality, které chceme do detailního návrhu zahrnout, patří registrace hráčů, sebeomezující opatření, komunikace se základními registry a rejstříkem osob vyloučených z účasti na hazardních hrách a požadavky na provozovatele systému a konektivitu,“ vyjmenovává Dzurilla.
I proto se bude muset každý hráč povinně registrovat, aby bylo jasné, kolik mu je let a zda se nenachází právě v hazardním registru osob. Povinný bude platební účet, ze kterého bude patrné, kolik peněz a v jakém čase dotyčný prosázel. Danými údaji se bude prokazovat při každé hře. Ještě prý není jasné, jestli vzniknou nové hráčské karty, nebo postačí jen osobní údaje, třeba prostřednictvím občanského průkazu, který by kontrolovala obsluha.
„Dle stávajícího návrhu zákona je účast na hazardní hře podmíněna registrací a vytvořením trvalého uživatelského účtu u technické hry a hazardní hry provozované prostřednictvím internetu. Registrace naopak není podmínkou účasti u loterie a kurzových sázek,“ dodává Dzurilla.
Dánsko, trh o 5,6 milionu lidí, se chlubí vysokou úspěšností. Tamní systém stojí kromě registrace hráčů, registru vyloučených hráčů a jejich monitoringu také na důsledném blokování nelegálních provozovatelů - a to jak samotných webových stránek a reklamy, tak také platebních účtů. „Všechna tato opatření vedla k tomu, že dnes představuje nelegální trh v Dánsku jen asi čtyři procenta tržeb z hazardu legálního,“ uvedla minulý týden Lea Frederiksenová z dánského regulátora pro hazardní trh na pražské hazardní konferenci.
Podle mnohých lidí z hazardní branže jde však o příliš komplikovaný systém, jehož zavedení bude trvat řadu let. Podle některých navíc znamená přílišné omezování svobody hráčů. A v neposlední řadě by hazardní firmy nesly část nákladů na jeho vybudování.
„Je na celospolečenskou diskusi, zda nebezpečí gamblerství odpovídá takovému zásahu do lidského soukromí a svobody. Náklady firem zatím nelze odhadovat, nemáme dostatek informací. V první řadě bude muset stát vynaložit prostředky na nový a poměrně robustní IT systém,“ naznačuje Andrej Čírtek, sekretář Unie herního průmyslu.
Podle šéfa odboru pro dozor nad hazardem Karla Blahy by pořízení nového systému mělo stát kolem 100 milionů korun. Sám také dodává, že zavedení systému by se mohlo stihnout do začátku roku 2016, tedy do začátku platnosti nové právní normy. Ministerstvo nyní soutěží architekta celého řešení, který navrhne, co by systém měl umět a jaké části obsahovat. Pak budou následovat tendry na dodavatele částí systémů. Další čas pak zabere zavedení do praxe a spuštění provozu. „Věříme, že to stihneme. Pokud ne, budeme hledat jiné dočasné řešení,“ říká šéf dohledu nad hazardem Blaha.
Hazardní firmy a zástupci jejich asociací však přes některé výhrady shodně tvrdí, že s principy systému souhlasí. „Tuto myšlenku podporujeme a dlouhodobě uvádíme, že jde o správnou cestu,“ říká za oborové sdružení SPELOS jeho výkonný ředitel Petr Vrzáň.
.
