ČNB k tomuto kroku přistoupila poté, co vyčerpala jiný nástroj, snižování základní úrokové sazby. Ta i po čtvrtečním zasedání zůstává prakticky na nule, činí 0,05 procenta.
Měnová intervence měla pomoci exportérům k vyšším ziskům z vývozů, domácím výrobkům zajistit u českých spotřebitelů přednost před dováženým dražším zbožím.
S tím, jak by se dařilo firmám prodávat, by se postupně snižovala nezaměstnanost a rostly mzdy. Na druhé straně avizované odhodlání ČNB přifouknout inflaci mělo lidi přimět, aby už se svými nákupy neotáleli, protože levněji nebude.
„Obchod ukazuje, že výdaje domácností a podniků každý měsíc stoupají a jsou taženy zbožím dlouhodobé spotřeby a auty, jak jsme očekávali, podobně naznačují informace z trhu s byty. Přestává se odkládat spotřeba domácností, investice rostou,“ pochvaloval si ve čtvrtek po jednání bankovní rady guvernér ČNB Miroslav Singer.
Poptávce po bytech pomáhají nízké úrokové sazby v bankách. Přebytek volných peněz nemají jak jinak zhodnotit, tak lákají na levné hypotéky. To podporuje investice domácností do nemovitostí a dál roztáčí kola ekonomického růstu.
Efekt intervencí není jednoznačný, míní experti
Ekonomové jednoznačný názor na efekt intervencí nemají. „Slabší kurs koruny jednorázově podpořil ekonomický růst přes zvýšení zisků exportérů. Váhal bych ale tvrdit, že intervence vytvořily mnoho nových exportních příležitostí,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Podle analytiků by se ekonomika bez intervence ČNB určitě dostala do deflace, ale není jasné, jak moc by ji to poškodilo. Oživení ekonomiky a růst zaměstnanosti by zřejmě nastal tak jako tak. Stále také není jasné, jestli a jak moc se intervence projeví v nárůstu domácích mezd a ve výši firemních investic.
„Bez dalšího uvolnění měnových podmínek - tentokrát s využitím kurzu koruny namísto úrokových sazeb - by se obtížněji udržel a dále se zvyšoval začínající růst domácí ekonomiky,“ myslí si Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.
Ekonomové se vesměs shodují, že k zásahu přes měnový kurz mělo dojít dřív. Sám guvernér ve čtvrtek připustil, že „o intervenci bychom se zřejmě bavili dříve, vědět to, co víme dnes.“ MMF a OECD oslabení koruny doporučovaly již na jaře 2013. Slabší korunu chce ČNB držet minimálně do roku 2016.
ČNB ve čtvrtek představila také novou makroekonomickou prognózu. Snižuje v ní odhad růstu ekonomiky na příští rok z tří procent (červencová prognóza) na 2,5 % (více čtěte zde). Zbrzdit nás má vývoj v eurozóně, kterou stahuje vysoké zadlužení - soukromé i veřejné. Růstu české ekonomiky nepomůže ani pokračující konflikt na Ukrajině a případné zpřísnění sankcí vůči dovozu z EU.
