Nového šéfa všech finančních úřadů Martina Janečka si ministr financí Andrej Babiš vybíral právě kvůli jeho zkušenostem s bojem proti daňovým únikům. A mělo by se to projevit také v lepším výběru daní - díky chystané elektronické evidenci tržeb a kontrolnímu hlášení o DPH by se podle nového šéfa finanční správy mohlo vybrat navíc několik miliard korun. Obě opatření mají platit od 1. ledna 2016.
Martin Janeček ještě v roli šéfa nepřímých daní na Finančním ředitelství v Českých Budějovicích navrhl změnu, která umožnila finančním úřadům zajistit majetek dřív, než podvodníci firmu vytunelují a daně není kde vybrat.
Zajištění majetku by mělo zkomplikovat podvodníkům práci. „Karuselový podvod funguje tak, že hlavní odběratel pod sebou vytváří strukturu, přes kterou se perou špinavé peníze. Ve chvíli, kdy jim obstavíte účty, musí stavět nové struktury. Tím rychlost páchání jejich trestné činnosti klesá,“ vysvětluje Janeček. Objem zajištěného majetku roste - loni to bylo přes šest miliard korun, meziročně o 117 procent víc.
Na úřad poputuje každá účtenka, podnikatel nic neutají
Nový šéf všech finančních úřadů bude mít na starosti také realizaci dvou velkých projektů, díky kterým úřad uvidí podnikatelům pod ruce. První spočívá v tom, že podnikatel bude muset každou účtenku posílat přes internet do centrální elektronické evidence na finanční úřad. Ten bude mít přehled o tržbách firem a o tom, kolik by měly zaplatit na DPH a na dani z příjmu.
Druhý projekt podchytí informace o transakcích mezi podnikateli. Plátci DPH, tedy zjednodušeně řečeno podnikatelé s obratem nad milion korun ročně, budou každý měsíc elektronicky vyplňovat a posílat na FÚ formulář „kontrolní hlášení“. Půjde o seznam faktur, u každé uvedou částku, obchodního partnera a spočtenou DPH. Janeček si od opatření slibuje, že se tak zabrání neoprávněnému vracení DPH firmám z podvodných struktur, které mají za úkol daň nezaplatit a se ziskem zmizet.
Množství nových informací od podnikatelů bude muset někdo zpracovat. Finanční úřady se proto chystají v příštích třech letech nabírat - jen příští rok by to mělo být 600 lidí navíc, podle informací MF DNES do roku 2017 celkem tisícovka.
Už dnes přitom daňová správa trpí tím, že většina úředníků musí ručně kontrolovat každé daňové přiznání, i elektronické. „Pracovník to musí načíst, provede test a vyměří - je tam lidský faktor a vysoká pracnost,“ říká Janeček. Chtěl by nahradit tyto procesy automatizací, aby finanční správa mohla své kapacity využít jinak, například na kontrolu nově odhalených podvodů.
Na „berňáku“ jde o zdraví, hlásí se však stovky zájemců
Kampaň na nové úředníky pro kontrolní a vymáhací činnost rozjelo GFŘ na konci října, zatím jen pro Prahu. Inzerát láká především na „stabilní zaměstnání ve státní správě“, na zaměstnanecké benefity a pružnou pracovní dobu.
„Aktuálně evidujeme 205 žádostí uchazečů o zaměstnání,“ uvedla mluvčí GFŘ Petra Petlachová. Průměrný plat mezi 15 tisíci zaměstnanci finanční správy loni činil 25 830 korun.
Pracovat na úřadě, který od lidí chce peníze a formuláře a hrozí pokutou, je někdy o zdraví nebo minimálně o nervy. „Ministerstvo na nás klade nové úkoly, a naši zaměstnanci tak u klientů vyvolávají různé averze. Není daleko k různým verbálním či fyzickým útokům,“ říká Vojtěch Rosenberger, který v odborovém svazu státních organizací zastupuje pracovníky finančních úřadů. Počty případů napadení zaměstnanců vrcholily v roce 2011, kdy jich bylo 61.
Počet zaměstnanců daňové správy v té době klesal, šetřilo se, ale agenda přibývala. Loni došlo ke dvaceti případům, o fyzický útok šlo přitom dvakrát, převažovaly nadávky, výhrůžky nebo poškození majetku - propíchané pneumatiky či rozbitá okna u aut.
