„Jedna z variant je předčasné uzavření druhého pilíře,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová. Do důchodových fondů si lidé od 1. ledna 2013 mohou posílat dvě procenta ze své hrubé mzdy a stát jim k tomu přidá tři procenta z jejich důchodového pojištění.
Sobotkova vláda tento týden rozhodla, že celý systém zruší (více čtěte zde). Protože zmíněná tři procenta od státu patří ze zákona účastníkům, nemůže si je stáhnout zpátky do rozpočtu, ale se zrušením pilíře je musí lidem nechat.
To je lákadlo, kterého se vláda obává. „Je účelné ukončit možnost vstupu do pilíře dřív, jen bychom vytvářeli transakční náklady pro firmy i stát,“ myslí si Vít Samek, právník Českomoravské konfederace odborových svazů a člen Odborné komise pro důchodovou reformu, která koncept ukončení důchodového spoření dala dohromady.
Důvodem zrušení 2. pilíře je podle ministryně odklonění části peněz, ze kterých se platí důchody, na soukromé účty účastníků spoření. „Odváděly se obrovské částky, letos už 850 milionů korun, to by pokračovalo,“ uvedla. Podle ní bylo spoření nevýhodné pro stát a výhodné jen pro mladé účastníky se středními a vyššími příjmy.
Už však nedodala, že účastníkům - ať už budou ve 2. pilíři od začátku, nebo jen pár měsíců před koncem - se v budoucnu za každý rok soukromého spoření bude krátit státní důchod a stát tak ušetří - ale až v horizontu patnácti či dvaceti let.
Deficit 50 miliard
Současná vláda potřebuje řešit akutní problém důchodového deficitu, který jí bude v následujících čtyřech letech zasahovat do rozpočtu. Loni se na důchody vyplatilo o 50 miliard víc, než se vybralo na důchodovém pojištění. Schodek se prohlubuje s každou valorizací a v době zvýšené nezaměstnanosti.
Stát si na důchody půjčuje a podle modelů Ministerstva práce a sociálních věcí to bude v příštích letech čím dál víc. Zda to bude Sobotkova vláda řešit, zatím není jasné. Současná důchodová komise, už třetí v pořadí od roku 2004, přišla s návrhy, které spočívají ve zhoršení výpočtu budoucích důchodů bezdětným lidem. Prezident Miloš Zeman by problém řešil zvýšením odvodů lidí na důchodové pojištění.
Zavedení a zase zrušení druhého pilíře přijde stát na desítky milionů korun. Penzijní společnosti hlásí proinvestované náklady ve výši 400 milionů. Mohly by chtít i arbitráže za zmařenou investici, je však pravděpodobné, že se firmy se státem dohodnou. Pokud vláda zákonem zatraktivní třetí pilíř, dá se jejich byznys zase do pohybu.
Současná koalice se v programovém prohlášení zavázala, že lidi nechá spořit na stáří ve třetím pilíři a ten upraví. Už teď ho stát podporuje částkou 11,5 miliardy korun ročně - z více než poloviny na příspěvcích, dále na daňových úlevách.
Jde přitom o spoření, které není nutně určeno na „stará kolena“, peníze lze po dovršení 60 let jednorázově vybrat a volně použít. Lidé tak nadále zůstanou závislí na státní penzi. Při neustálých změnách přitom není jisté, jak se bude za 20 let důchod počítat či v kolika se do penze půjde.
