Bionafta není tak bio, jak se domníváme, ukazuje australská studie

O prospěšnosti biopaliv se diskutuje snad od jejich vzniku. A to z různých úhlů: ekonomických, ekologických i zdravotních. Studie zveřejněná v Austrálii tvrdí, že bionafta z řepkového oleje je pro zdraví člověka nebezpečnější než klasická motorová nafta.

Biopalivu je vyčítán i negativní dopad na zemědělství a trh s potravinami a hovoří se také o jeho neblahých vlivech na motory. | foto: AP

Výfukové plyny vzniklé spálením bionafty mají podle studie, kterou popisuje server ScienceNetwork Western Australia, na lidský organismus horší vliv než výfukové plyny vzniklé spálením klasické motorové nafty za stejných podmínek. Studie konkrétně zkoumala vliv výfukových plynů na epitelové buňky v dýchacím traktu. To jsou buňky, které jsou v našem organismu jakousi první obrannou linií před viry a cizími částicemi, které mohou vniknout do našeho těla.

Epitelové buňky mají sice vysokou schopnost regenerace, ovšem jejich výraznější porušení znamená pro člověka vyšší zdravotní rizika. Jak ukázala studie, tyto buňky dostávají od spalin z řepkové bionafty zabrat hned dvakrát. Spálením bionafty (palivo, které u nás oficiálně označujeme jako MEŘO) za stejných podmínek jako u klasické nafty totiž v rámci experimentů vznikalo více škodlivin. Bionafta produkovala více oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, oxidu dusičitého i oxidu siřičitého, snížila se jen produkce oxidu dusnatého. Větší produkci škodlivin oproti naftě vykazovala i směs 20 % bionafty a 80 % motorové nafty.

Vědci vystavili epitelové buňky vzniklým výfukovým plynům po dobu 24 hodin. Zjistili, že životaschopnost buněk vystavených plynům vzniklým spálením bionafty byla výrazně nižší než v ostatních případech. To je jednak dáno vyšší koncentrací škodlivin (vliv měly především CO₂ a NO_x), ale také větším množstvím malých částic ve vzorcích spalin.

Bionafta a její směsi produkovaly výrazně více částic, které nezachytí ani filtry, než nafta. Tyto malé částice se ve formě aerosolu drží ve vzduchu déle než větší prachové částice, které umí filtry zachytit. Mají větší specifický povrch a to znamená, že se na ně může vázat více škodlivých látek. Ty pak pronikají do dýchacího systému, kde napáchají další škodu.

Malé částice totiž člověk hůře vykašlává, a tak v těle zůstávají déle než klasické prachové částice či saze. Působením miniaturních částeček se podle studie výrazně zvyšuje riziko zanícení tkáně. Údajně ekologická bionafta se tak bude muset opět bránit kritice. Tomuto palivu je vyčítán i negativní dopad na zemědělství a trh s potravinami a hovoří se také o jeho neblahých vlivech na motory.