Tyto skoky jsou gigantické. V „normálních“ dobách si centrální bankéři hrají s posuny o zlomky procenta – loňské oslabení české koruny z moci úřední nedosáhlo ani sedmi procent. Dopady to bude mít především na Rusy žijící z pravidelného měsíčního příjmu. Zdražují základní potřeby, inflace se již nyní blíží deseti procentům, přičemž některé potraviny podražily i o více než čtvrtinu. Podnikům to dál ztíží přístup k úvěrům.
Odstartoval obrazný souboj „anexe Krymu versus obyčejný život“. Připojení ukrajinského poloostrova pomohlo Vladimiru Putinovi k rychlému růstu obliby. Propad životní úrovně ji naopak zchladí. Hlavní příčinou je vývoj cen ropy, která se zejména v posledních měsících hroutí podobně jako rubl.
Rusko je stát plovoucí na ropě a plynu, jež zodpovídají za většinu příjmů státního rozpočtu. A to rozpočtu, který si zvykl na vysoké ceny a který potřebuje více než sto dolarů za barel ropy, aby byl vůbec vyrovnaný. Současná cena pod šedesáti dolary je tedy pro Rusko zoufale nízká.
V součtu s omezeným přístupem k úvěrům v eurech a dolarech a nevyzpytatelným režimem to vytváří jednoduchou rovnici, jejímž výsledkem je propad rublu, úprk investorů a nutnost šetřit.
Vzestup Putina je spojený s téměř nepřetržitým ekonomickým růstem v předchozích patnácti letech. Ekonomický propad, který v Rusku příští rok nastane, zatím ohrozí jen jeho popularitu. Státem ovládaná média obyvatelům vysvětlí, že Západ chce Rusko pokořit a současné obtíže jsou důsledkem ekonomických sankcí.
Pokud se však nízké ceny ropy ukážou být novým, trvalejším jevem než například na přelomu let 2008 a 2009, potom teprve bude důvod k panice. Zoufalí lidé stojí za zoufalými činy. O autokratických vládcích, kterým se hroutí domácí ekonomika, to platí dvojnásob.
