František z Prahy šetřil každému ze svých tří dětí na stavebním spoření. Smlouvy starších dvojčat skončily v roce 2013, tak peníze vybral a použil je na koupi domu. Když chtěl udělat letos v lednu totéž i se spořením nejmladšího dítěte, aby splatil část hypotéky na dům, narazil. „V Buřince mi dali nějaké papíry, ať s nimi jdu k opatrovnickému soudu. Vzdal jsem to, je to ponižující. Peníze jim nechám, ale nepošlu tam už ani korunu. Budu spořit jinde,“ vypráví.
Případ Františkova kamaráda, který má dvě děti, je podobný. Peníze ze spoření jednoho z nich chtěl kamarád použít na opravu střechy. Soud mu to nepovolil, protože to prý není v zájmu jen onoho konkrétního dítěte, ale obou.
Kdo nemusí k opatrovnickému souduSmlouvu o stavebním spoření nezletilého klienta lze ukončit bez souhlasu opatrovnického soudu, když:
Pramen: Modrá pyramida |
„Dětské smlouvy“ hýbou trhem se stavebním spořením už přes rok. Nový občanský zákoník totiž loni v lednu přinesl zásadní posílení ochrany potomků před nezodpovědnými rodiči.
Zpřísnily se okolnosti výpovědi smlouvy napsané na nezletilé dítě. O tom, jak se použijí peníze z ukončeného „dětského“ stavebního spoření, tak dnes rozhoduje soud.
V praxi tato povinnost zahlcuje opatrovnické soudy, omezuje rodiče a prarodiče a administrativně zatěžuje spořitelny. „Rodiče nemohou nakládat se stavebním spořením svých dětí, když jim například chtějí předělat pokoj. Nemohou to dělat bez rozhodnutí opatrovnických soudů,“ kritizoval situaci předseda občanských demokratů Petr Fiala. „Rodiče mají mít právo s těmito penězi nakládat, zejména pokud je sami spoří. Není důvod vláčet zodpovědné rodiče po soudech,“ doplnil.
Jsme spíše skeptičtí, přiznává ODS
ODS se proto chopila iniciativy a navrhla vlastní novelu zákona o stavební spoření. Ta dělá z výpovědi smlouvy „běžnou záležitost“. Tedy takovou, o které nemusí rozhodovat soud. „Nyní návrh podepisují naši poslanci. Ještě tento týden jej podáme do sněmovního systému. Následně má vláda 30 dní na zaujetí stanoviska a pak se bude čekat, až se koalice rozhodne tento návrh zařadit na program jednání,“ popsala legislativní postup mluvčí ODS Jana Havelková.
Strana se bude snažit hledat podporu pro svůj návrh. „Nejedná se o zákon, který by měl být nějak výrazně sporný, proto předpokládáme, že by se ostatní strany mohly připojit. Nicméně vládní koalice opoziční návrhy většinou sabotuje, takže jsme spíše skeptičtí,“ přiznala nicméně mluvčí.
Změnu chtějí prosadit také samotné stavební spořitelny. Povinnost jít s výpovědí dětského spoření k soudu jim totiž odrazuje klienty. Spořitelny namítají, že nová pravidla jsou zbytečně přísná. „V drtivé většině případů zákon pod rouškou ochrany dítěte absolutně popírá funkci rodiny, v tom je špatný a zbytečně postihuje bezproblémově jednající většinu. Soud už ze své podstaty nemůže u většiny dětí vědět líp než rodiče, co je pro dítě dobré,“ tvrdí tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) Jiří Šedivý.
„Chci iniciovat změnu zákona. Buď se to podaří novelou občanského zákoníku, nebo zákona o stavebním spoření,“ konstatuje Vladimír Staňura, šéf Českomoravské stavební spořitelny, který zároveň předsedá AČSS.
Asociace ale zřejmě nechce jít cestou úplného zrušení pravidla. Zachovat ochranu zájmů dítěte je podle Staňury vhodné například pro případy, kdy se rodiče rozvádějí. Dělí si totiž společný majetek, do něhož spadá i „dětské“ stavební spoření. Pokud by se nebyli schopni dohodnout, kam peníze půjdou, zasáhl by soud.
Návrh ODS, který chce pravidlo zrušit úplně, ale asociace nezavrhuje. „Čistě věcně ho hodnotíme pozitivně, protože jasně vymezuje, jak postupovat a nežene mnoho rodin k opatrovnickému soudu zbytečně. Důležité je, že občanský zákoník i po úpravě ve stavebním spoření bude nadále garantovat dítěti a rodičům vzájemnou ochranu i odpovědnost. Na těchto principech návrh nic nemění,“ podotkl tajemník AČSS Jiří Šedivý.
Nový zákoník za nic nemůže?
Obecně se má za to, že těžkosti ohledně dětských stavebních spoření způsobil právě nový občanský zákoník platný od loňského ledna. Hlavní autor občanského zákoníku Karel Eliáš to ale odmítá. Podle něj měly spořitelny povinnost žádat o souhlas soud vždy.
„Už dříve v našem právu platilo, že zákonný zástupce smí nakládat s majetkem zastoupeného v záležitostech nikoli běžných jen se souhlasem soudu. Od roku 1964 bylo toto pravidlo ve starém občanském zákoníku,“ říká právník.
Nový zákoník podle Eliáše pravidlo jen převzal. „Lze chápat, že o tom nevěděli rodiče. Ale stavební spořitelny to jako profesionální poskytovatelé služby vědět měly,“ doplnil. Existuje také několik rozsudků Nejvyššího soudu, který dětská spoření řešil. Opakovaně – a to i před přijetím nového občanského zákoníku rozhodl, že k ukončení smlouvy o stavebním spoření nezletilého je zapotřebí souhlasu soudu.
