Test DNES se na podněty čtenářů vydal do obchodů zjistit, kolik vzduchu v balení mají výrobky, na něž lidé nejčastěji upozorňují. Prověřovaných výrobků bylo celkem třicet. Celkem 24 z nich mělo v balení více prázdného místa, než zabíral samotný výrobek. Jejich hodnocení vyšlo 24. března v MF DNES.
Zákon o obalech přitom říká, že výrobce musí s ohledem na životní prostředí zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší. A na přiměřenou velikost obalů pamatují i zákony o ochraně spotřebitele.
„Výrazný nepoměr mezi velikostí obalu a obsahu lze vyhodnotit jako takzvanou klamavou obchodní praktiku, a to i v případě, že množství výrobku odpovídá údaji uvedenému na obale,“ říká mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Zároveň však upozorňuje, že se ke každému produktu musí přistupovat individuálně a nelze tak obecně stanovit, že výrobek, jehož obal obsahuje například 60 procent vzduchu, už klame spotřebitele.
Nadměrné obaly řeší i EU
Definice nadměrného obalu v českých předpisech neexistuje a podle Vlada Volka z Obalového institutu Syba je to dobře. Podíl vzduchu podle něj nelze regulovat. Že však nadměrné obaly pro spotřebitele problematické jsou, potvrzuje Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu, která se zabývá obalovými triky, do nichž patří nafouknutý obal či nenápadné snižování gramáže výrobku za ponechání původní ceny.
„Výsledky spotřebitelských studií ukazují, jak obrovskému fenoménu jako spotřebitelé čelíme. Chci, ať se toto téma na půdě evropských institucí otevře. V únoru jsem v této věci interpelovala Evropskou komisi a nyní čekám na odpověď,“ uvedla europoslankyně.
Podle ní si Češi nejčastěji stěžují na nadměrné obaly u potravin, léků, výživových doplňků a pracích prášků. A zjištění Testu DNES ukázalo, že lidé mají v mnoha případech pravdu.
Léky se v dózách ztrácejí, připínáčky a sladkosti také
Ze všech výrobků, které jsme pro test nakoupili, měl v balení nejvíce vzduchu antiparazitický přípravek pro psy Fypryst. Vlastní dávka v malé tubě zaujímala necelé procento celé krabičky.
Výrobce to vysvětluje několika důvody. Zaprvé designem tuby, vyvinutým pro jednoduchou aplikaci výrobku. Zadruhé říká, že musí chránit výrobek proti vlhkosti. A zatřetí upozorňuje, že musí výrobek popsat obsáhlými povinnými instrukcemi, které vyžadují mnoho místa na obalu.
Velké množství vzduchu si v nákupní tašce odnášejí lidé také při koupi léčivých přípravků, jako je Hlíva ústřičná pro děti, brusinky Swiss nebo celaskon. Mnoho prázdného místa jsme zjistili také v obalech bonbonů, žvýkaček či granulí pro psy.
Velmi prázdná byla i krabička s připínáčky Maped. Jejich dodavatel opět argumentuje nutností uvést na obale povinné informace. Navíc říká, že svou roli hrají i technologické možnosti při plnění obalu. Navíc se podle něj obsah balení při přepravě setřese.
Podobně zdůvodňuje 60 procent vzduchu ve svém balení i společnost Henkel vyrábějící tablety do myčky Somat.
Obaly zmenšíme, slibují někteří výrobci
Část výrobců však k obecným technologickým argumentům při zdůvodňování velikých obalů nesáhla a naopak odpověděla tak, že si problém nadměrných obalů s ohledem na životní prostředí či reakce zákazníků uvědomuje a pracuje na tom, aby tyto obaly zmenšila.
Zredukování obalů slibuje pět výrobců – Nestlé Česko u bonbonů Jojo a tyčinek Margot, Spontex u drátěnek, Vavex u tmelu, Dr. Oetker u tubiček na zdobení. Zmenšováním obalů se zabývá i Lego. Obecnou snahu snižovat dopady výroby obalů na životní prostředí deklaroval také výrobce zubních past Colgate, producent sušenek Mondeléz International či výrobce kapslí na praní Reckitt Benckiser.
Vzduch může stát i 208 Kč
V testu jsme pro zajímavost zkusili spočítat i to, kolik (čistě teoreticky) stojí prázdné místo v obalu. Vzali jsme cenu výrobku a vypočítali z ní stejné procento, které v obalu zabírá vzduch.
Není to samozřejmě nic víc než zábavný výpočet, proti kterému lze mít řadu námitek. Ale výsledná suma může dobře vyjádřit zklamání, které může zákazník cítit, když vydá za velkou krabici určitou sumu, ale pak zjistí, že vlastně platil za mnohem menší objem zboží.
Nejhůře tento výpočet vyšel při nákupu Lega (City – Těžba 4200) . Vzhledem k velikosti krabice zde zákazník pocitově zaplatí za stavebnici 72 korun, zatímco zbývajících 208 korun dá za prázdné místo. Výrobce poté vysvětlil, že jde o jednu ze starších stavebnic. Nové, které od roku 2014 vstupují na trh, se už prodávají v menších krabičkách.
Velikost balení podle Tomáše Bučiny z marketingové agentury Provocado ovlivňuje chuť lidí utrácet.
„Větší obal vyvolává dojem, že samotný výrobek je větší,“ říká. „Lidé mají historicky zakódováno, že je-li výrobek větší, tak musí mít větší hodnotu než něco, co je menší či je toho méně. A jakmile něčemu přisuzujete větší hodnotu, tak za to buď dáte víc peněz, anebo si to koupíte raději než něco menšího od konkurence,“ vysvětluje expert.
Veliký obal je u výrobců podle něj v oblibě také proto, že jim dává větší prostor pro propagaci zboží. Čím více se však podle Bučiny bude řešit dopad obalů na životní prostředí či zklamání zákazníků, tím více se samy firmy budou snažit nadměrné obaly omezit podobně, jako se snaží omezovat neoblíbená éčka v potravinách.
