Tempo růstu produktivity, vyjádřené jako výkon na pracovníka, loni celosvětově zpomalilo na 2,1 procenta ve srovnání s ročním průměrem za období 1999 až 2006, který činil 2,6 procenta. Celková produktivita faktorů, která zohledňuje i úroveň dovedností a investic či počet pracovníků, klesla loni o 0,2 procenta, uvedl podle listu FT hlavní ekonom Conference Board Bart van Ark. „Je to celosvětový jev, a tak jej musíme brát velmi vážně,“ podotkl také.
Ekonomové se stále více kloní k názoru, že nižší světová produktivita je jednou z největších hrozeb pro lepší životní úroveň v bohatých i v chudších zemích. Fakt, že firmy stále méně efektivněji přeměňují pracovní sílu a materiální vybavení na zboží a služby, začíná dělat starosti i politikům a dalším činitelům v řadě zemí světa.
Například šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová v pátek uvedla, že slabší produktivita v USA je příčinou „vlažného nárůstu mezd“ v posledních letech. A britský ministr financí George Osborne minulý týden stanovil vyšší produktivitu jako nejvýznamnější ekonomickou prioritu nové britské vlády. „Záleží na ní náš příští blahobyt,“ uvedl.
Lenost za to nemůže, na vině je kocovina
Ve zprávě, která bude zveřejněna v červnu, Conference Board tvrdí, že pomalejší růst produktivity je jen zčásti způsoben kocovinou po hospodářské krizi let 2008-2009. Jev podle organizace odráží hlubší ekonomické problémy.
Na přesné příčině pomalejšího růstu se ale ekonomové podle FT neshodují. Optimističtější výklady se zaměřují na samotnou krizi, kvůli které firmy omezily investice do lepších technologií a procesů.
Van Ark ale upozorňuje na obecnější trendy. Rozvíjející se trhy se blíží hranicím snadného růstu, za kterým stálo dohánění technologického náskoku. Vyspělé ekonomiky se naopak zaměřují na služby, kde je prostor k výraznému růstu efektivity menší.
Nové technologie se pak zaměřují na spotřebitelské výrobky, díky kterým se lidé mají lépe, kvantitu nebo efektivitu jejich pracovní činnosti ale nezbytně nezlepšily. Podle van Arka rovněž existují náznaky rostoucí regulatorní zátěže, to je však „obtížné prokázat“.
Existuje prý naopak málo důkazů, že za zpomalením stojí lenost nebo nevýkonnost pracovníků. Podle ekonoma je „něco špatně“ ve způsobu, jakým firmy vybavují svou pracovní sílu k tomu, aby měly vyšší produkci, citoval jej deník.
