Sněmovna se ve středu večer vrátila k debatě o biopalivech. Otázka, zda prodloužit či ukončit daňovou úlevu pro pohonné hmoty s vysokým obsahem bionafty nebo biolihu, už dva měsíce budí obrovské kontroverze. Tento týden se kvůli ní dokonce opozice pokusila svrhnout vládu.
1) Jak Česko podporuje nasazení biopaliv v dopravě?
Dvěma způsoby: Za prvé, povinností přimíchávat bionaftu a biolíh do klasických pohonných hmot. A dále daňovou úlevou na takzvaná vysokoobsahová biopaliva, tedy „téměř čistou“ bionaftu a biolíh.
Výrobci biopaliv prodávají bionaftu a biolíh distributorům pohonných hmot bez rozlišení, na co je jejich produkt určen. Teprve distributor rozhoduje o tom, jak biosložku použije, tedy kolik jí přimíchá a kolik jí nabídne na trhu ve formě vysokoobsahového paliva, osvobozeného od běžné spotřební daně.
„Poměr vysokoobsahových paliv vůči míchaným palivům s biosložkou je proměnlivý. Závisí na roční době, počasí, cenovým výkyvům na petrochemickém trhu a někdy i zahraničně-politické situaci,“ říká Jan Duspěva, šéf největšího domácího distributora pohonných hmot Čepro. Každopádně většina v Česku vyrobeného biopaliva se prodá přimíchaná do fosilní nafty a benzinu – tedy bez daňové úlevy.
2) Oč přesně se vede politický spor ve sněmovně?
Předmětem sváru je novela zákona o spotřební dani, která má od letošního léta až do roku 2020 prodloužit daňovou úlevu na vysokoobsahová biopaliva (tj. pouze na onu menší část bionafty a biolihu, jež protečou českými čerpacími stanicemi. Úleva se netýká biosložek, přímíchávaných do klasických biopaliv). Pokud nebude zákon schválen, daňová úleva skončí a „čistá“ biopaliva budou za normální cenu v praxi neprodejná.
Novela úlevu oproti současnému stavu mírně snižuje: dnes jsou biopaliva od daně fakticky osvobozena, od léta mají být velmi mírně zdaněna. Důvodem je tlak Evropské unie, jež Česku vyčítala, že daňová úleva byla příliš vysoká.
Stát na nezaplacené dani má při nové úpravě ročně přijít zhruba o 9 miliard korun. Kromě zachování daňové úlevy počítá novela s přísnějšími pravidly pro přimíchávání normálně zdaněných biosložek do klasických paliv.
3) Jak by novela pomohla vicepremiérovi Andreji Babišovi, je mu šitá na míru?
Babišův Agrofert je největším výrobcem biopaliv v zemi, má dvě továrny na bionaftu a poloviční podíl ve velkém závodě na biolíh. Sama kontroverzní novela o spotřební dani na biopaliva pro Babiše není otázkou bytí a nebytí.
„Jako vysokoobsahová ‚čistá‘ biopaliva se prodá méně než 10 procent naší bionafty a biolihu. Přes 90 procent naší produkce biopaliv tvoří přimíchávanou biosložku,“ říká mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Pokud by daňová úleva na vysokoobsahová biopaliva padla, bude Agrofert a další výrobci dál prodávat bionaftu a biolíh jako složky pro povinné přimíchávání. O jistý odbyt by je mohlo připravit pouze komplexní přepracování českého programu na snižování emisí v dopravě – ten by se musel postavit na jiných metodách, než je využití biopaliv 1. generace. K tomu ale nestačí jen nepřijmout zákon o spotřební dani.
4) Proč se u nás vůbec biopaliva podporují?
Česká republika se v roce 2008 přidala k evropskému programu snižování emisí v dopravě. Tedy k závazku snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v dopravě o 6 procent a pokrýt do stejného roku nejméně deset procent spotřeby pohonných hmot z obnovitelných zdrojů.
Tento závazek stále trvá. Země ho řeší právě nasazením biopaliv, přestože cíle lze dosáhnout i jinak : třeba podporou elektromobilů nebo aut na plyn. U nás se ale staly hlavními nástroji bionafta, biolíh, jež se začaly povinně přimíchávat či prodávat s daňovou úlevou od roku 2010.
Právě na tomto programu z roku 2008 postavil Andrej Babiš část svého byznysu. Proto za dvě miliardy korun postavil továrnu na bionaftu Preol a nakoupil podíly v dalších závodech na biopaliva. Díky českému programu podpory z biopaliv z roku 2008 má zajištěn odbyt. Je v jeho zájmu, aby systém zůstal zachován.
5) Co se stane, pokud kontroverzní novela neprojde?
Konec daňové úlevy pro vysokoobjemová biopaliva – bez dalších změn v české strategii snižování emisí v dopravě – by postihl spíš distributory pohonných hmot než Babiše. Čistá biopaliva bez daňové úlevy podraží a stanou se fakticky neprodejnými. Distributorům ale zůstane povinnost dodržet podíl obnovitelných zdrojů, budou tedy dál prodávat přimíchávanou bionaftu a biolíh.
„Samotné přimíchávání asi od roku 2017 přestane stačit na to, abychom dosáhli předepsaného poklesu emisí skleníkových plynů. A jiné v praxi použitelné metody než biopaliva zatím nevidím. Nezbylo by nám nic jiného, než nabídnout na trhu vysokoobsahová, normálně zdaněná biopaliva – ovšem pod cenou, abychom je prodali,“ říká šéf Čepra Jan Duspěva.
Jinými slovy: pokud stát nerozjede nějakou zcela novou podobu podpůrných programů, směřujících na snižování emisí, budou muset vzít distributoři pohonných hmot, zodpovědní za dodržení závazků vůči Bruselu, dotaci biopaliv na vlastní bedra.
6) Nepomohou biopaliva druhé generace?
„Podpora biopaliv z řepky, obilí či kukuřice, jejichž pomocí Česká republika sráží emise skleníkových plynů, jsou slepou uličkou,“ říká europoslanec Pavel Poc. Evropská unie dnes otevřeně přiznává, že potravinová biopaliva – tzv. biopaliva první generace - dělají víc škody než užitku: zabírají cennou zemědělskou půdu a zdražují tak potraviny. Navíc při jejich výrobě a dopravě tak jako tak vznikají skleníkové emise, takže přínos je nulový.
Evropský parlament a Rada se proto letos shodly na tom, že první generace biopaliv smí tvořit nejvýš 7 procent z desetiprocentního limitu na užití obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020.
Výroba biopaliv druhé generace ze dřeva, odpadní biomasy či odpadních tuků je ale v Evropě stále v počátcích. U nás se o jejich výrobu pokouší továrna Oleo Chemical, její produkce ale není certifikovaná pro český trh a zatím se u nás nepoužívá. V Evropě se výroba biopaliv 2. generace rozjíždí za cenu nových dotačních a podpůrných programů.
7) Smí vůbec Česko dál podporovat biopaliva 1. generace?
Zatím ano. Český program podpory zkoumá Evropská komise, jednání zatím nejsou ukončena. Země však zatím v nasazení biopaliv 1. generace v dopravě nedosahuje Evropským parlamentem doporučeného sedmiprocentního limitu, zatím se pohybujeme kolem pěti procent. Alternativní cesta, jak dosáhnout úspor, k nimž se Česko v roce 2008 zavázalo, zatím není známa.
Poznámka: Součástí koncernu Agrofert je i vydavatelství MAFRA, a. s., které vydává deníky MF DNES, Lidové noviny a provozuje i server iDNES.cz.
