Zlom v historii vaší firmy nastal koncem sedmdesátých let, když jste vyvinuli novou metodu pro výrobu PET lahví a získali díky tomu exkluzivní kontrakt s Coca-Colou. Dá se říct, že společnost Hofstetter AG je matkou plastových lahví?
V Evropě určitě. V USA se vývojem PET lahví zabývali déle než my a byli zhruba dva tři roky před námi. Naše štěstí bylo, že Coca-Cola hledala vývojovou společnost mimo USA. Báli se, že by tak upozornili konkurenci o svých záměrech, a tak se dostali k nám. První nástroje na výrobu lahví směřovaly od nás přímo do USA, v Evropě se PET začaly vyrábět až později. My jsme se díky tomu vyšvihli na mezinárodní úroveň.
Hofstetter AGOtto Hofstetter převzal společnost z Uznachu u Curyšského jezera po svém otci v roce 1997. Druhý největší světový výrobce vstřikovacích lisů získal světovou proslulost koncem sedmdesátých let, když vyvinul novou metodu pro výrobu PET lahví a získal exkluzivní kontrakt s Coca-Colou. Otto Hofstetter zastupoval o uplynulém víkendu svou zemi na finále soutěže Podnikatel roku EY. |
Ve kterých dalších oblastech mají vaše vstřikovací lisy uplatnění?
Především u potravinových obalů. Děláme nástroje pro výrobu jogurtových kelímků, obalů margarínů, oplatek, ale i květináčů. Jde o standardní balení, která se dnes využívají všude v Evropě. To je naše hlavní uplatnění. Vyrábíme ale i nástroje pro silikonové obaly, ve kterých držíme opravdu velký tržní podíl.
Nejdůležitější odvětví jsou však plastové lahve?
Přesně tak. Určitě je to minimálně 70 procent výroby. V současnosti pochází každá sedmá plastová láhev na světě z našich lisů. To je poměrně hodně.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Náš největší zákazník je rakouská Alpla, která má výrobny PET lahví po celém světě.
Podílíte se i na designu lahví?
Máme vývojové oddělení. Pokud přijde zákazník s představou určité lahve, tak náš tým vytvoří návrh, který je zároveň vyrobitelný. Nejdříve vyrobíme deset tisíc lahví - prototypů. S těmi si pak může udělat testy plnění, logistiky a podobně a až potom začínáme s výrobou vstřikovacích lisů.
Existuje ve tvaru lahví nějaký trend?
Musí být pořád tenčí, lehčí a z méně materiálu. Dnes tvoří 85 procent ceny PET lahve materiál. Energie a investice se na konečné ceně podílejí jen z 15, maximálně 18 procent. Jediné, na čem se tedy dá ušetřit, je surový materiál.
Prudce přibývá lidí, kteří dbají na udržitelnost a snaží se snížit svou odpadovou stopu. Má plastová láhev budoucnost?
Plastové lahve mají lepší ekologickou bilanci než skleněné. Podle mě je problém v podvědomí zákazníků, plastovou láhev klidně někde pohodí, zatímco skleněnou ne. PET je přitom materiál, který lze výborně recyklovat, jde o cennou surovinu, kterou je možné dále využít třeba v textilním průmyslu. Někde se to i výborně daří. Ve Švýcarsku se vrací přes devadesát procent lahví. Je však potřeba ještě udělat mnoho osvěty mezi lidmi.
Je ve Švýcarsku na PET lahve záloha?
Není, Švýcaři jsou obecně poctiví sběratelé a berou ohled na životní prostředí. Lahve se vracejí automaticky.
Švýcarsko je země s velmi vysokou cenou práce, vy však máte pouze 200 zaměstnanců. Znamená to, že je většina výroby zcela automatizovaná?
Máte pravdu, Švýcarsko má velmi drahou pracovní sílu a proto jsme museli i hodně investovat do automatizace. Téměř celý výrobní proces probíhá automaticky, většina strojů běží 16, 20 hodin denně zcela neobsazených. Díky tomu můžeme držet cenu na mezinárodním trhu na konkurenceschopné úrovni.
Světový podnikatel roku EY 2015Titul nejlepšího podnikatele roku získal Francouz Mohed Altrad, vedle něj však na finále do Monte Carla dorazilo dalších 65 národních finalistů s neobvyklými příběhy. Portál iDNES.cz a deník MF DNES přináší seriál rozhovorů s těmi nejzajímavějšími.
Beduínovi v dětství zatrhli školu, nyní je lešenář podnikatelem roku OBRAZEM: O „byznys Oscary“ se ucházel otec PET lahví i známý lev salonů |
Máte zastoupení v Číně a v Indii. Co vás k tomu vedlo?
V devadesátých letech jsme měli velké problémy najít dobré inženýry v Evropě. Poohlédli jsme se tedy na mezinárodním trhu a našli mnoho inženýrů v Číně a Indii. Dorozumět se s Číňany je však poměrně komplikované, oproti tomu Indové mluví skvěle anglicky. Rozhodli jsme se proto otevřít konstrukční kancelář v Indii. Tamní oddělení pracuje společně se švýcarským a zatím se nám to velmi osvědčilo. Před třemi lety jsme začali vyrábět i pro lokální trh.
A co Čína?
V Číně provozujeme servisní oddělení pro zákazníky. O čínské odběratele je potřeba se výrazně více starat než o evropské. Do konečné ceny výrobku je tam pak potřeba efektivně započítat i tyto služby.
Téměř veškerá produkce jde na export, zhruba desetina do Ruska. Jak se na vašem podnikání odráží aktuální situace?
Rusové zjistili, že je pro ně jednoduší, když produkty sami vyrábějí, než aby je dováželi. To je pro nás šance, protože můžeme dodat lisy pro výrobu. Problém Ruska je však financování, Rusové nemají přístup k penězům. A roli samozřejmě hraje také propad rublu, zdražili jsme pro ně o padesát procent. Snažíme se proto nyní pomáhat tamním zákazníkům s financováním.
A Blízký východ?
Tam jsme velmi silní, kvůli současné politické situaci to však také není jednoduché. Skvělým trhem je Turecko a samozřejmě Asie. Čína sice zrovna neběží úplně dobře, rostou však Indonésie, Filipíny, Thajsko nebo Kambodža.
