Počet odhalení zneužití dávek stoupá. Podvádí se s bydlením i se smrtí

Úřady práce loni odhalily o necelou pětinu více případů neoprávněného čerpání dávek než předloni. Lidé nahlášením falešných nebo neúplných údajů ze státu vymámili 65 milionu korun. Padly už i podmíněné tresty.

Ilustrační snímek | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Manžel pečoval o svou ženu, která pobírala od státu příspěvek na péči. Smrt manželky však úřadům nenahlásil a dávky pobíral dál. Než záležitost pracovníci úřadu práce odhalili, přišel si na 400 tisíc korun.

Jiný muž žádal o příspěvek na živobytí a od státu tak získal 120 tisíc korun. Při následné kontrole se však zjistilo, že je majitelem nemovitosti a několika motorových vozidel. Tyto dva případy vyhodnotili zaměstnanci úřadů práce jako podvod, skončily u soudu a pachatelé odešli s podmíněnými tresty.

I když ne u všech případů musely úřady zajít tak dalekou, počty odhalení neoprávněného čerpání dávek rostou. Loni jich zaměstnanci úřadů práce odhalili téměř 9 370. To je zhruba o pětinu více než předloni, kdy úřady evidovaly 7 950 případů. Stoupla také odhalené škoda. Zatímco v roce 2013 to bylo 54 milionů, loni se vyšplhala na 65 milionů korun.

Lidé zatajují příjmy, děti i nástup do zaměstnání

Podle úřadů práce dochází k nejčastějším případům neoprávněného pobírání  sociálních dávek u příspěvků a doplatků na bydlení a příspěvků na živobytí. V menší míře pak o příspěvky na péči, zvláštní pomůcky, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci. Výjimkami nejsou ani případy neoprávněného pobírání rodičovského příspěvku a podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.

„Klienti například zatají své veškeré příjmy, nenahlásí nástup do zaměstnání či pobyt v zahraničí, hospitalizaci nebo třeba narození dalšího dítěte, a my se tato fakta následně dozvíme. V takových případech musí člověk vyplacené peníze vrátit úřadu zpět,“ popisuje Kateřina Sadílková z řízením Úřadu práce ČR. Právě zatajení úmrtí příbuzného patří k nejtypičtějším případům.

Podle mluvčí úřadů práce Kateřiny Beránkové však nelze říct, že by zneužívání dávek přibývalo. Spíše se podle ní úřadům díky personálnímu posílení, zintenzivnění spolupráce s policií, či přístupu do evidence obyvatel daří odhalovat více případů než v minulosti.

„Máme více prostoru k provádění sociálních šetření, a to jak ohlášených, tak i namátkových, v místě pobytu klientů a daří se nám tak snižovat riziko zneužití dávek,“ říká Josef Bürger, pověřený řízením jihomoravské pobočky Úřadu práce ČR.

Jak se podvádí s dávkami?

Úřad práce (ÚP) zveřejnil několik případů:

Sběratelka šrotu
Žena pobírala příspěvek na živobytí a k tomu si přivydělávala sběrem šrotu. Během půl roku si tak přišla na 75 tisíc korun, což však ÚP nesdělila. Byla odsouzená za padělání částek o úhradách za bydlení, neoznámení příjmů a zatajení skutečného počtu společně posuzovaných osob.
 

Falešná potvrzení
Žena požádala o příspěvek na bydlení a na živobytí, přičemž předložila nájemní smlouvu a doklad o zaplacení nájemného a služeb s podpisem majitele bytu. Úřad dávky přiznal, začal vyplácet a žena pravidelně předkládala úřadu potvrzení o platbách. Při vnitřní kontrole však vyšlo najevo, že podklady jsou falešné. Soud ženě uložil podmínečný trest odnětí svobody.
 

Vymyslela si oloupení
Klientka požádala ÚP o dávku mimořádné okamžité pomoci. Zdůvodnila to tím, že byla oloupena o všechny vyplacené dávky, když upadla do bezvědomí a museli u ní zasahovat záchranáři. Svou žádost doložila protokolem o trestním oznámení a úřad ji dávku vyplatil. Při dalším šetření policie se prokázalo, že si vše vymyslela a peníze musela vrátit.
 

Nenahlášená smrt
Úřadu se vrátily platby příspěvku na péči ženě, protože konto bylo zrušeno. Ukázalo se, že žena zemřela, rodina to však nenahlásila, stejně jako zatajila, že byla předtím hospitalizovaná. Syn odmítl neoprávněně přijaté částky vrátit. Učinil tak až těsně před podáním žaloby na soud.

Pozn.: mezititulky jsou redakční