Litr nafty tehdy v Česku průměrně vyšel na 31,98 koruny. V Německu platili šoféři o třináct haléřů méně, i když si tamní státní kasa strhává z každého prodaného litru o korunu víc než u nás. Situace se tak vymyká pravidlu, že v zemích, kde je daňové zatížení nejvyšší, bývá obvykle i nejdražší benzin a nafta.
U sousedů, kde jsou daně nižší než v Česku, je rozdíl v cenách ještě výraznější. „Nejnižší průměrné ceny jsou v Polsku, kde za litr nafty zaplatíte o 2,21 koruny za litr, tedy o 6,9 procenta méně než v Česku,“ říká ředitel Axigonu Damir Duraković. Na Slovensku lze ušetřit 0,96 a v Rakousku dokonce 1,91 koruny na litru.
Prodejci tak zřejmě využili propad cen nafty na burzách, a i když šli s cenami také dolů, nebylo to v takové míře, jaká by odpovídala vývoji na trhu. Nerovnost však nemusí trvat dlouho. Ekonomové očekávají pokles spotřebitelských cen a poslední vývoj tomu odpovídá.
Přesto se před cestou na dovolenou vyplatí nastudovat si daňovou legislativu států, kterými se chystáte projíždět. Lze tak výrazně ušetřit. Ze srovnání totiž vyplývá, že například na cestě do Itálie se vyplatí natankovat ještě před hranicemi v Rakousku. Stejná situace čeká motoristy na cestě přes kanál La Manche.
Do státní kasy Velké Británie totiž putuje podle údajů Evropské komise 66 procent z ceny benzinu a 65 procent z nafty. V Itálii je to 63 a 61 procent a oba státy tak patří ohledně pohonných hmot k nejdražším v Evropě.
Naopak především majitelům vozů s dieslovými motory se vyplatí zastavit například v Lucembursku, kde je spotřební daň nejnižší.
