Mezi jinými se v obchodech se zlatem spálil i hokejista Václav Nedorost, který hraje v ruské lize KHL. Teď může přijít až o pět milionů. „Do zlata a stříbra jsem investoval tři sta tisíc, čtyři miliony jsem investoval do stavby nemocnice v Dubaji přes fondy Shedlin (jejich správcovská firma je od loňského listopadu v insolvenci - pozn. red.). To nepočítám, že jsem si na to bral neúčelovou hypotéku a úroky z ní přesáhly milion,“ vypočítává. (celý rozhovor s Václavem Nedorostem čtěte zde)
Osud investice do zlata a stříbra je zřejmě zpečetěn. Podle německých médií naletělo obchodníkům s drahými kovy sdruženými pod organizací s matoucím názvem Berlínská hospodářská a finanční nadace (BWF) přes šest tisíc lidí.
Padělky nad zlato
BWF začala vyšetřovat německá agentura pro dohled nad finančními službami. Policie pak při únorové razii zajistila 4,7 tuny drahého kovu, který měl mít dle odhadů hodnotu 140 milionů eur. Později se ukázalo, že pouze 320 kilogramů bylo podle zjištění Stiftung Warentest opravdu zlato.
Vyplatí se investovat do zlata?Zlato nepřináší žádný výnos v hotovosti a i jeho funkce uchovatele hodnoty je sporná. V dlouhém období sice dosahuje výnosu zhruba v úrovni inflace, nicméně jeho cena značně kolísá. Akcie a dluhopisy jsou lepší variantou. Akcie v dlouhém období vynášejí o mnoho více a dluhopisy zase méně kolísají v hodnotě. Zlato je vhodné jako okrajová investice maximálně do 10 procent všech odložených prostředků. Výkyvy jeho ceny mají totiž jiný průběh než akcie nebo dluhopisy, čímž celkovou investici „vyvažuje“. Zlato se dokáže zásadněji zhodnotit na pozadí krizí a nepříznivého vývoje globální ekonomiky. Naopak uklidnění situace a oživení ekonomik mu neprospívají. Do zlata lze investovat buď přes fond, nebo fyzicky. Pro zkušenější investory může být, zvláště pro částky v řádu desetitisíců korun, volbou „zlatý“ ETF fond, z nichž nejznámější je asi SPDR Gold shares obchodovaný v USA. Podobný a levnější je iShares Gold Trust. Možná někomu přijde taková držba zlata příliš virtuální a vzdálená, ale jde možná o bezpečnější variantu, než je koupě a držba fyzického zlata v sejfu. Kdo by přesto chtěl zlato fyzicky držet, pak lze koupit přímo kalibrované investiční zlato. Je ale nutné hledět na spolehlivost, solidnost a tradici prodejce. |
Podle deníku FAZ tak třeba údajně pětikilové zlaté pruty vážily jen něco málo přes dvě kila. Mezi „zlatem“ se údajně nacházely i laciné suvenýry, otvíráky zlatavé barvy. Na BWF byly složitě napojeny firmy TMS a EVVE. Právě přes ně zprostředkovávali poradci Ertrag & Sicherheit Čechům nákup zlata a stříbra.
Německý insolvenční správce Thomas Kühn se nyní snaží dohledat všechny věřitele. „Podle posledních informací do falešných drahých kovů investovalo z Česka asi 70 až 75 lidí z ČR částku téměř 21,3 milionu korun,“ uvedl pro MF DNES správcův mluvčí Alexander Schmidt.
Podle berlínského advokáta Jochena Resche, který zastupuje část podvedených klientů hlavně z Rakouska, vznikla z komplexu EVVE, BWF a TMS škoda za 100 milionů eur. „Nemůžeme počítat s tím, že peníze dostaneme od insolvenčního správce zpět,“ uvedl na videu na svých stránkách. Podle něj zbude maximálně 15 milionů a celé řízení může trvat až deset let. Resch doporučuje raději žalovat zodpovědné zprostředkovatele.
Brněnské „eseróčko“, které v Česku působí pod značkou E&S Investments, dává od případu ruce pryč s tím, že nezprostředkovalo žádný z produktů od EVVE a TMS. Vzniklo totiž v březnu 2013. MF DNES tak byla odkázána na rakouskou sestru z holdingu Ertrag & Sicherheit, jejíž organizační složka v Česku působila předtím. Ani tam však redakce neuspěla.
„Kvůli dovolené kontaktní osoby budeme schopni odpovědět až na konci týdne,“ uvedla mediální zástupkyně společnosti Gudrun Wolfschlucknerová.
O peníze zřejmě přijdou i další hokejisté
Mezi Čechy, kteří se možná nedostanou ke svým penězům, jsou i další známí sportovci. „Ve zlatu jsem z hokejistů asi jen já. Ale v Shedlinu je to z těch známějších Martin Hanzal (hraje v NHL v týmu Arizona Coyotes, pozn. red.) nebo Filip Novák (hráč Dynama Moskva v KHL, pozn. red.),“ tvrdí Nedorost.
Firmě Ertrag & Sicherheit (E&S) se svěřil i sedmatřicetiletý podnikatel v IT Martin V. Na základě rad a zprostředkovaných produktů prý přišel až o sto tisíc eur. Chtěl zhodnotit peníze, které si vydělal podnikáním, přes známého se dostal k poradkyni E&S Zdeňce Chromíkové. „Mluvili o tom, že dělají přímo třeba s renomovanou fondovou společností Franklin Templeton, takže mne ani nenapadlo pochybovat,“ vzpomíná Martin V.
Aby vůbec mohl začít služby využívat, zaplatil 55 tisíc korun za „doživotní poradenství a servis“. Celkově poté na poplatcích E&S poslal přes půl milionu. Postupně totiž investoval do několika produktů, z toho do zlata a stříbra celkem 48 tisíc eur (dnes asi 1,3 milionu korun).
V listopadu 2013 přestal posílat měsíční úložky. „Produkty, které mi E&S zprostředkovala, začaly mít problémy, a navíc se začala rozpadat česká větev firmy, pod kterou jsem jako klient spadal,“ vysvětluje podnikatel. Od té doby nemá v Česku s kým komunikovat, protože brněnské eseróčko ho odkazuje do Rakouska.
„Člověk si zaplatí doživotní servis a vysoké poplatky a výsledek? Nikdo se se mnou už nebaví, jsem jejich nepřítel, protože o tom veřejně mluvím,“ přidává se Nedorost.
Martin V. si také stěžoval u ČNB a přihlásil se i do insolvence německých firem. Od té doby však z Německa nemá žádné zprávy.
Případ nespadá pod ČNB
ČNB míní, že činnost E&S týkající se zprostředkování investic do drahých kovů nespadala pod její dohled. Zákazníci by se podle mluvčí Kateřiny Bartůškové měli v případě nesplnění smluvních požadavků obrátit na soud. Při podezření, že byl spáchán trestný čin, pak na orgány činné v trestním řízení.
„Nevylučuju, že se na policii obrátím,“ zvažuje Martin V. „Budoval jsem firmu deset let. Chci vrátit aspoň to, co jsem vložil, slibované výnosy ať si nechají. Deset tisíc eur jsem dostal zpátky, ale 38 tisíc mi tam stále visí a to je bilance pouze za EVVE,“ říká sklesle podnikatel.
Poradkyně Martina V. z firmy s dalšími kolegy před dvěma lety odešla. „Přestávalo se nám to líbit. Nevěděli jsme ale, že to bude mít až takové konce. Kdybych to věděla, nikdy bych to nesjednávala. Ani ve snu nás nenapadlo, že firma s pětadvacetiletou tradicí udělá smlouvu s někým takovým (firmami TMS a EVVE, pozn. red.),“ říká Chromíková.
Podle investičního analytika společnosti Partners Aleše Tůmy byly smluvní podmínky o nákupu zlata děravé. „Klient měl dostat slitky některého z renomovaných výrobců, ale nebylo stanoveno, podle jakého klíče. Ve smlouvě je také uvedeno, že v případě svěření zlata třetí osobě ke skladování EVVE neručí za zavinění uschovatele. Je otázka, jestli si tak společnost dopředu myla ruce, nebo sama naletěla. To bude muset rozklíčovat německá policie,“ míní expert.
Se zlatem se podvádělo letos i na Zlínsku. Uvnitř cihliček byl wolfram:
24. června 2015 |
