Návrh novely, kterou ve středu podpořily poslanecké výbory, míří po více než roce a půl ostrých střetů mezi potravináři a obchodníky do finální fáze. Podporuje ho vláda a kromě ODS a TOP 09 většina stran.
Změna s sebou přináší především výrazné navýšení pokut při jeho porušení. Ruší totiž takzvanou podmínku soustavnosti. To znamená, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by už nemusel dokazovat, že řetězec porušoval pravidla systematicky a opakovaně.
Nově se také nevztahuje na všechny subjekty, ale pouze odběratele, tedy obchodní řetězce s obratem nad pět miliard korun. Podmínky zákona budou platit také pro nákupní aliance a norma celkově zlepšuje a vyjasňuje postavení dodavatelů potravin vůči obchodníkům.
Obchodníci promítnou pokuty do cen
Kritici označují celý zákon za zbytečný a dlouhodobě prosazují jeho úplné zrušení. Jeho zpřísnění podle nich může vést ke zdražení potravin. „Jestliže budou mít řetězce takto vysoké pokuty, tak to určitě budou muset přenést do cen,“ říká Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Novela zákona podle ní povede k tomu, že obchodníci budou muset přistupovat ke všem dodavatelům stejně a nebudou moci upřednostnit toho, který nabídne nejnižší cenu, což v konečném důsledku zaplatí zákazníci. Podle Novákové panuje na tuzemském maloobchodním trhu velká konkurence a řetězce mezi sebou soupeří především cenou. Jejich marže na potravinách jsou tedy minimální a jakýkoliv náklad navíc budou muset přenést do koncových cen.
S tím však nesouhlasí Potravinářská komora, podle které jsou naopak přirážky obchodníků příliš vysoké. Podle mluvčí komory Dany Večeřové ceny potravin rostou postupně od roku 2007. Vstup zákona v platnost v roce 2010 tento trend neurychlil a nemělo by se tak stát ani při jeho zpřísnění. „Je nutno si uvědomit, kdo určuje cenu. Je to jednoznačně obchodník prostřednictvím své obchodní přirážky na úrovni desítek až stovek procent,“ uvedla Večeřová.
Pokuty padly zatím pouze dvě
ÚOHS během pětileté platnosti zákona uložil sankci za zneužití významné tržní síly pouze dvakrát. Řetězce Globus a Kaufland dostaly pokutu za to, že lhůty pro splatnost faktur dodavatelům byly delší než povolených 30 dní. Zpřesnění a vyjasnění některých pojmů v zákoně by mělo vést k tomu, aby se je obchodníci nesnažili obejít. „Usnadní to práci ÚOHS,“ uvedl poslanec Ladislav Velebný (ČSSD).
Zákon mimo třicetidenní doby splatnosti zakazuje například vrácení zboží těsně před vypršením platnosti dodavateli, poplatky či jiné protiplnění za zalistování zboží do prodeje, vyžadování plateb, které nebyly předem smluvně sjednány nebo vymáhání pokut uložených řetězci kontrolory po dodavateli.
