Maďarská vláda na 175 kilometrů hranicích se Srbskem kvůli přílivu uprchlíků nechala položit tisíce rolí žiletkového drátu, který má časem doplnit čtyřmetrový plot. Berlínská společnost Mutanox, která je jedním z největších výrobců pletiva v Německu, se však do tendru na dodání drátu odmítla zapojit.
Majitelům firmy se totiž nelíbí, že by jejich produkt, který se běžně používá ve věznicích nebo k ochraně vojenských objektů, měl sloužit k hlídání hranic před uprchlíky.
„Drát je vytvořen k tomu, aby bránil kriminálnímu jednání. Obecně vloupání. Když děti a dospělí utíkají, to přeci není trestné. To je důvod, proč jsme žádnou obchodní nabídku nepředložili,“ uvedl podle německého deníku Die Welt mluvčí společnosti.
Naopak jiný německý výrobce, který si nepřál být jmenován, Maďarsku dodání žiletkového drátu nabídl. Obchod ale nevyšel. „Zpětně jsme rádi, že jsme nevyhráli. Kdyby se do drátů chytily nějaké děti, byla by to ostuda,“ řekl jeden z představitelů firmy.
Plot na srbských hranicích nemusí být poslední
Maďarsko si v tendru objednalo devět tisíc rolí žiletkového drátu, podle některých zdrojů dokonce až deset tisíc. Na jedné roli je přitom osm až deset metrů drátu. V závislosti na metodě montáže a počtu vrstev může takové množství vystačit až na čtyřicet kilometrů.
Uprchlická krizeMAĎARSKO: Budapešť vyhlásila krizový stav KOMENTÁŘ: Německo si bere uprchlický time-out OBRAZEM: Svízelná cesta přes maďarskou hranici CHOROBY: Obavy z epidemie jsou zbytečné RÖSZKE: Migranty krmí jako zvěř, tvrdí aktivisté MUSLIMKA: Jsem pro intervenci proti IS TRIKY: Běženci si poradí i s bezpečnostním kódem POMOCNÁ RUKA: Jak Evropa pomáhá uprchlíkům? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Dá se přitom očekávat, že Maďarsko brzy požádá o nový materiál. Ministr zahraničí Peter Szijjarto totiž v úterý uvedl, že Maďarsko zvažuje stavbu plotu také na hranici s Rumunskem.
Jedna role vyjde na patnáct až třicet euro (asi 400 až 800 korun), záleží na kvalitě a provedení. Drát s ostrými kovovými čepelemi je podle expertů velmi záludný. Čepele totiž mají protihroty a jakmile se v nich člověk nebo zvíře pohne, způsobí poranění. Ta mohou být i smrtelná.
Není to poprvé, kdy soukromá firma jasně podpořila uprchlíky směřující do západní Evropy. Například česká potravinářská společnost Hamé nabídla ubytování a práci deseti syrským rodinám utíkajícím před válkou (psali jsme zde). Svaz průmyslu a dopravy v pondělí oznámil, že české firmy mohou přijmout až pět tisíc uprchlíků ze Sýrie, musí mít ale potřebné vzdělání a dodržovat zákony.
14. září 2015 |
