Jakoby si sociální sítě chtěly vytvořit nový establishment. Svůj vlastní. Svá pravidla hry. Trend číslo 1, který přetváří naši společnost a je shrnutím mého prvního dne v Silicon Valley, je seskupování lidi do komunit. Jsme zvyklí na stát, hranice, národy.
Teď ale vznikají úplně nová uskupení tak, jak se lidé sdružují na Facebooku, přes sociální sítě. Lidé tak hltají méně, co řekne Barack Obama nebo prostě vůdce národa. Americká zpěvačka Taylor Swift tím, jak se chová, obléká, co říká, může mít větší vliv. Na YouTube má šest miliard shlédnutí. Podobně v Číně je za megahvězdu, která silně ovlivňuje národ, Fan Bingbing (hrála v X-menovi).
Připomínám: Facebook má 1,49 miliardy aktivních členů. Čína má 1,36 miliardy lidí. Indie 1,25 miliardy lidí. Na WhatsApp si chatuje 900 milionů aktivních členů. Čínská sociální síť + chatovací aplikace Tencent QQ sdružuje 843 milionů aktivních členů. Tohle totálně mění společnost.
Komunity ze sociálních sítí jakoby se chtěly vymknout kontrole národních vlád. Komunita kolem taxikářské aplikace Uber zaměstnává i řidiče bez licence. Ti si ovšem své práce leckdy váží víc než klasický taxikář. Řada evropských radnic pod tlakem lobby klasických řidičů, kteří kvůli Uberu přicházejí o práci, tohle nemůže rozdýchat. Komunitě je to ale jedno, nadále roste. Na politiky nebere ohled.
Tak se rodí velká nová ekonomika sdílení věcí, služeb a peněz. Kromě bytů se rozjíždí i sdílení aut - Uber vás dokáže přidat do jiného auta, ve kterém už nekdo jede - optimálně rozvrhne jízdu kudy jet bez zácpy a koho nabrat, kdo jede podobně...
Komunita zvládne taky i finanční služby - místo bank. Elon Musk byl schopný svou krachující firmu Tesla přeměnit na hit jen díky vlastní ochotě riskovat. A financování nalezl díky komunitě investorů jemu nejbližších, kteří ho znali a věřili mu. Banky jsou moc regulované, do riskantních projektů ani nechodí. Kalifornské university Stanford či Berkely chrlí absolventy. Řada z nich se stává milionáři. Peníze pak dávají dobrovolně zpět škole nebo spolufinancují nové firmy jiných absolventů. Tak vzniká komunita, která je sama schopna se financovat. Peníze se tam točí. A Silicon Valley na tom roste.
Nejde ale jen o financování velkých podnikatelských projektů. Banky ztrácí podíl i na trhu malých úvěrů. Komunity lidí kolem aplikací Lending Club nebo Prosper propojují vlastníky peněz a ty, co si je chtějí za úrok půjčit. Zase se vytváří komunita, zase napříč hranicemi států. Lending Club třeba už takto zprostředkoval úvěry za 5 miliard dolarů. V komunitě ale platí tvrdé zákony, byť nejsou sepsané černé na bílém.
Když Taylor Swift udělá drsnou chybu, ztratí miliony uživatelů. Když se řidičem Uberu stane magor, dostane špatné hodnocení. Je-li kritiků víc, firma špatného šoféra hned vyhazuje. Když si na Airbnb pronajme byt buran, recenzí ho odepíšete a u ostatních už si neškrtne.
Stejně tak i nové firmy nejen vznikají, ale také zanikají - když se kolem nich žádná komunita nevytvoří. Tady v Silicon Valley mají hodně dobře osvojenou kulturu přijímání neúspěchu. Prostě ne každý nápad se vydaří - ale za tohle vás komunita hned neodepíše – což je hlavní rozdíl proti Evropě. Proto má Silicon Valley drive. Tady platí kreativní destrukce – základ všeho z teorie rodáka z Třešti na Moravě Schumpetera: špatné má zkrachovat, i za cenu recese. Špatné má ustoupit novému nápadu, který ekonomiku zase nakopne. A ne být dotováno z daní a drženo uměle nad vodou, jak je v Evropě zvykem. Prostě komunita rozhoduje, co má přežít, ne politik. A rozhoduje taky o tom, že běžně podnikatelé dostávají druhou či třetí šanci.
Zbývá jediné, aby si některá z komunit začala volit své šéfy, kteří by jednali s politiky o vlastních pravidlech. Já bych za takového šéfa bral bych Taylor Swift.
