„Zakladatel mezinárodního finančnictví“ Mayer Amschel Rothschild se narodill v roce 1744 ve Frankfurtu nad Mohanem. Jako mladík odjel na „učenou“ do Hamburku k slavnému bankéři Jakobu Oppenheimovi a po návratu do rodného města začínal jako drobný směnárník v obchodě svého otce.
Brzy se vypracoval v uznávaného obchodníka se starými mincemi a starožitnostmi a nakonec skončil jako správce ohromného majetku vlivného knížete Viléma Hessenského.
Na přelomu století začal budovat svou mezinárodní finanční síť. Čtyři z jeho pěti synů postupně odešli do Londýna, Paříže, Vídně a Neapole zakládat banky. Nejstarší Amschel převzal Frankfurt. Firmy Rothschildů v té době již fungovaly čistě na bázi rodinných podniků. Mayer trval na tom, že struktury vedeni společností nesmí proniknout „cizí živel“. Vedení firem také bylo svěřováno pouze mužským potomkům.
Tato uzavřenost spolu s židovským původem se stala terčem konspiračních teorii a antisemitismu. Dodnes panují báchorky o tom, že centrální banky světových velmocí dluží rodu Rothschildů stovky miliard eur, které jim rodina v devatenáctém století napůjčovala na financování válek. Legendární rod má díky nesplaceným závazkům stát v pozadí světové ekonomiky.
Americký spisovatel Ezra Pound Rothschildy při svých rádiových vstupech z Itálie za druhé světové války obvinil z toho, že prostřednictvím bankovních domů zapříčinili obě světové války, aby po nich následně profitovali z půjček centrálním bankám zdevastovaných zemí.
Bankovnictví i průmysl
Sepětí jednotlivých větví rodiny je symbolicky vyjádřeno i v rodinném erbu. Pět šípů sevřených v pěsti symbolizuje pět synů zakladatele a pět filiálek a větví rodiny.
Nejúspěšnější se nakonec stala britská větev, kterou založil třetirozený Nathan Mayer. Ten se dokázal z obchodníka s textilem v Manchesteru vypracovat v nejrespektovanějšího londýnského bankéře. Neméně úspěšně si vedl nejmladší bratr James (původně Jacob) v Paříži. Financoval první francouzské železnice, těžbu nerostů a hlavně sháněl peníze pro mocné.
Ve Vídni vybudoval úspěšnou firmu druhorozený syn zakladatele rodu Salomon. V Rakousku, kde platily různé protižidovské sankce – mezi nimi zákaz vlastnit půdu - získal obrovský vliv a majetek a jako první žid i právo nakupovat pozemky. Využil toho k vybudování průmyslové říše, která sahala i na Moravu. Vlastnil pozemky a doly na Ostravsku, stál za rozvojem tamních železáren či stavbou prvních železnic.
Ústup ze slávy a návrat
Rothschildové, kteří byli v roce 1822 povýšeni rakouským císařem do šlechtického stavu, financovali například stavbu Suezského průplavu, těžařského giganta Rio Tinto či významného producenta diamantů De Beers.
Většina historiků finančnictví se shoduje, že hlavním „motorem“ jejich úspěchu ale byly napoleonské války, kdy umně financovali obě strany, především však vítěze od Waterloo - Brity. Mimořádný úspěch umožnil členům rodiny i vzestup společenský a politický a z Rothschildů se stali také významní mecenáši umění.
Dvacáté století znamenalo pro Rothschildy částečný ústup ze slávy. Centrum v Londýně postupně upadalo, ve Frankfurtu zaniklo. Nacisté pak zabrali majetky vídeňské a francouzské větve, kterou navíc neminulo zestátnění francouzských bank za vlády Françoise Mitterranda.
V posledních letech se však potomkům rodu podařilo bankéřskou slávu oživit. Mají přímý i nepřímý vliv na řadu bank, pojišťoven a průmyslových korporací, jejich specializací je hlavně finanční poradenství. Podnikají také ve vinařství.
Hlavními bankami jsou londýnská NM Rothschild, pařížská Rothschild & Cie Banque a ženevská Edmond de Rothschild Group. Před lety se anglická a francouzská větev propojily a do čela holdingu se postavil šéf francouzské části a představitel již páté generace rodu David de Rothschild.
