Úřady práce evidovaly ke konci srpna 104 tisíc volných míst. Během posledního roku se počet neobsazených pracovních pozic prakticky zdvojnásobil. Bez práce sice stále zůstává 451 tisíc lidí, ve velké většině jsou však jen těžko umístitelní. Pro řadu firem je proto problém najít zaměstnance.
Řada podnikatelů se proto snaží hledat pracovníky v zemích mimo Evropskou unii. Ze strany státu však naráží na příliš složitou administrativu i nekompetentní úředníky.
České firmy můžou přijmout až 5 000 migrantů. Musí ale ctít zákony, tvrdí |
„Jediné, co nám pomůže vyřešit rychle nedostatek kvalifikované pracovní síly, je migrace. Řada firem by proto uvítala, aby byly zjednodušeny vízové podmínky,“ prohlásil Václav Muchna na setkání podnikatelů s ministrem financí Andrejem Babišem v rámci Klubu EY Podnikatel roku.
Muchnova společnost Y Soft Corporation prorazila na světovém trhu s unikátním řešením pro tisknutí a neustále tak potřebuje nedostatkové počítačové programátory. Doba, než se podaří jednoho takového najít, se protáhla ze dvou na šest měsíců. Zároveň se jejich průměrná mzda mezi roky 2009 a 2014 vyšplhala z 35 tisíc na 59 tisíc korun.
Úředníci neznají jazyky, stěžují si firmy
Přestože Y Soft shání zaměstnance jen s velkými obtíženi, hledání ve třetích zemích už firma vzdala. Důvodem je přebujelá byrokracii, která získání pracovního víza obnáší. „Naprostá většina zemí západního světa má zrychlený vízový proces. Já sám jsem třeba pracovní vízum do USA získal za měsíc a vše za mě zvládla vyřídit asistentka,“ dodal Muchna, který považuje za klíčové především zkrácení celé procedury. Podle něj je také nedůstojné, pokud vysoce kvalifikovaní odborníci, o které se firmy perou, musí podobným procesem projít.
Podobnou zkušenost má Karel Volenec, šéf královéhradeckého výrobce zdravotnických implantátů ELLA-CS. Jeho firma potřebovala kvůli obchodním kontaktů s Jižní Amerikou najmout rodilou mluvčí. Vyřízení všech potřebných povolení vyšlo na 400 tisíc korun. Volenec kritizuje především fakt, že úředníci, kteří rozhodují o zaměstnávaní cizinců, nemají žádné jazykové znalosti.
„Většina těch zaměstnanců nezná vůbec žádný cizí jazyk. Proč musíme nechávat překládat do češtiny anglické dokumenty, abychom suplovali neznalost úředníků, kteří mají zajímavé posty, ale ne příslušné vzdělání?,“ ptal se Volenec Babiše.
Ve Svitavách lidi nejsou, Mongolové sem nesmí
Nejde přitom jen o lidi se vzděláním a kvalifikací, stejný problém se týká i pracovníků ve výrobě. Dvacítku zaměstnanců hledá už několik měsíců svitavská textilka Svitap. Poté se neuspěla na tamním úřadu práce, začala se poohlížet v Mongolsku a na Ukrajině.
„V Mongolsku máme vytipováno dvacet lidí, na Ukrajině jedenáct a další v Nepálu. Výsledek je ale ten, že za půl roku nastoupil pouze jediný zaměstnanec z Mongolska,“ říká majitel firmy Jan Heřmanský. Podle něj se dokonce ještě ani jeden z ostatních uchazečů nedostal do čekacího systému ministerstva zahraničí.
Podle Babiše je nedostatek pracovních sil pro vládu absolutní prioritou. „Je absurdní, že tady se promenáduje deset tisíc uprchlíků, a naše firmy na zaměstnance čekají,“ řekl Babiš. Údajně teď tlačí na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby situaci s vízy řešil.
Někteří zaměstnavatelé však volají i po změnách, které spadají do kompetence ministerstva financí. Podle Muchny by pomohlo, kdyby třeba náklady na přemístění pracovníků do Česka byly daňově uznatelné nebo podobně příspěvek zaměstnavatele na bydlení.
