Největší švýcarská banka UBS srovnávala ceny zboží dostupného téměř všude na světě - hamburgerů Big Mac, chleba, rýže a telefonu iPhone 6. V sedmdesáti vybraných městech se výrazně liší čas, který potřebují místní obyvatelé strávit v práci k tomu, aby na toto zboží dosáhli. Důvodem jsou rozdílné ceny i mzdy.
Big Mac je daleko nejdražší v keňské metropoli Nairobi. Místním trvá téměř tři hodiny (173 minut), než si na jeden takový hamburger vydělají. Lidé v Hongkongu mají s nadsázkou řečeno Big Mac v žaludku za 9 minut práce.
Africké Nairobi však rozhodně není ve všem nejdražší. Sehnat peníze na chleba je největší dřina ve filipínské Manile. Filipíňanovi trvá 83 minut, než zacinká penězi na kilový bochník, obyvateli zmíněného afrického města 44 minut.
Obyvatelé bohatého švýcarského města Curych si mohou kilogram chleba koupit každých pět minut práce, stejně jako lidé v Ženevě. Pražané na něj vydělávají 11 minut, obyvatelé Bratislavy 13 minut, obyvatelé Varšavy a Atén 20 minut.
Rozdíly jsou patrné i mezi Berlínem a Mnichovem, tedy dvěma německými městy, které před čtvrt stoletím dělila železná opona a s ní i propast v životní úrovni. Mnichované jsou na tom stále trochu lépe - na chléb vydělávají 7 minut, na rýži 5 minut a na iPhone 41 hodin. Nižší mzdy v Berlíně tuto dobu prodlužují na 9 minut, 13 minut a 43 hodin.
Někdo má na iPhone za tři dny, jiný za čtvrt roku
Pro nadšence iPhonů je městem zaslíbeným Curych. Jen necelých 21 hodin - tedy zhruba tři dny - stačím místním odpracovat, aby si pořídili nový chytrý telefon. Curych je i v jiných ohledech městem s velkou kupní sílou obyvatel a lidé si tam za své mzdy mohou pořídit více zboží či služeb než ve drtivé většině měst na světě. V New Yorku musíte na iPhone odpracovat 24 hodin, v Ženevě necelých 22 hodin.
Telefon od Applu je naopak nesmírně drahý pro obyvatele ukrajinského Kyjeva. Místní si na iPhone vydělají za 627 hodin, tedy 78 pracovních dní s osmihodinovou pracovní dobou. Zhruba dvakrát kratší dobu k tomu potřebují obyvatelé indického Dillí, šestkrát méně obyvatelé brazilského Sao Paula.
Pražané na iPhone musí pracovat přes 143 hodin, tedy výrazně více než obyvatelé slovenské metropole. Bratislavanům to trvá 101 hodin. Berlíňané mají na chytrý telefon za 43 hodin práce, obyvatelé Varšavy za 142 hodin.
Pro Indy je rýže nejdražší. Patří k největším pěstitelům
Rýže patří k nejlevnějším v Curychu, Sydney, brazilském Sao Paulu nebo Los Angeles. Místní ji „mají na talíři“ za 5 minut práce. Trumfnou je v tom jen dvě města - norské Oslo a švýcarská Ženeva se čtyřmi minutami. Nejdražší rýže je v indickém Dillí (73 minut) a v egyptské Káhiře (66 minut). Pražané na rýži pracují 15 minut.
Je paradoxní, že pro obyvatele Indie, která je po Číně druhým největším světovým producentem rýže, je rýže cenově nejhůře dostupná na světě. Drahá je však i v dalších rýžových velmocích - největší Číně a třetí Indonésii. V Pekingu si na kilo rýže vyděláte za 36 minut a v indonéské Jakartě za 58 minut. Kromě toho, že je rýže v indické metropoli nejdražší, vychází v tomto srovnání třikrát dráž než chléb (23 minut).
