Srpnovou částku použitou na devizové operace zveřenila ČNB ve středu na svém webu.
V červenci, kdy centrální banka zasáhla proti kurzu koruny poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013, intervenovala za zhruba 28 miliard korun. Na začátku před dvěma lety vynaložila kolem 200 miliard eur. Cílem intervencí je držet kurz u 27 Kč/EUR, v letních měsících se koruna k této hranici několikrát přiblížila.
ČNB během srpna nakoupila 3,73 miliardy eur, v červenci to bylo přes miliardu eur. V listopadu 2013 ČNB koupila zhruba 7,5 miliardy eur. Celkově tak od listopadu 2013 banka intervenovala za zhruba 330 miliard korun.
Již v září po zveřejnění červencových dat uvedl ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu.
„Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler odhadoval, že centrální banka v srpnu provedla intervence za zhruba 90 miliard korun. Zároveň upozornil, že největší útok spekulantů na korunu se uskutečnil první týden v září, kdy mohly intervence dosáhnout až 60 miliard korun. Výraznou aktivitu na počátku září potvrdil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj data o vývoji pohledávek ČNB vůči zahraničí indikují, že centrální banka na devizovém zřejmě výrazněji intervenovala během prvních deseti zářijových dní.
Bankovní rada 24. září zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zároveň ze záznamu z jednání vyplývá, že ukončení režimu devizových intervencí na počátku července 2016 je nepravděpodobné a že nastane spíše později.
