Čína se v posledních letech snaží posilovat svůj vliv takřka po celém světe. Výjimkou není ani Česká republika, o čemž svědčí opakované návštěvy Miloše Zemana v Číně i příliv čínských investic do tradičních českých značek (více zde). Země se však zaměřuje i na mnohem nenápadnější a ekonomicky méně výkonné státy, ve kterých mnohdy bojuje o přízeň se Spojenými státy.
Dobrým příkladem mohou být stamilionové investice do rozvoje infrastruktury v Kambodži. Za čínské peníze zde vyrostly stovky kilometrů silnic a mostů. V současnosti největší pozornost poutá projet gigantické přehrady a vodní elektrárny Lower Sesan 2. Pro ekonomy je symbolem toho, jak Čína rozšiřuje svůj už tak obrovský vliv v Asii.
Vojenská spolupráceČína a Kambodža v posledních měsících nespolupracují jen v oblasti investic, ale i na úrovni armády. Kambodžské úřady se na Čínu obrátily mimo jiné kvůli nekončícím potyčkám na hranicích s Vietnamem, které za sebou nechávají desítky zraněných lidí. Kambodžský ministr obrany se v létě letošního roku vydal na jednání s čínskými armádními veliteli a dojednával podmínky případné vojenské pomoci. V rozhovoru pro server Voice of America pak uvedl, že vztahy Kambodže a Číny jsou v současnosti mnohem dále, než diplomatické partnerství se Spojenými státy. Zdroj: International Business Times |
„Bez dobré infrastruktury nemůžete prosperovat. Obviňují nás z toho, že se přikláníme k Číně. Je to ale jen kvůli tomu, že potřebujeme právě rychlé vybudování infrastruktury. Klade nám za to Čína nějaké podmínky? Mohu vám s klidem říct, že ne. Vůbec žádné,“ vysvětluje příklon kambodžského ekonomického rozvoje k investorů z Číny ministr pro záležitosti obchodu a investic Sun Chanthol.
Investice do projektů v Kambodži jsou jen zlomkem z plánů čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, píše server The Washington Post. V uplynulých měsících opakovaně vyzdvihuje plány na obnovení Hedvábné stezky, která by Čínu obchodně spojila s centrální Asií a Evropou. V přípravě je také projekt mořské obdoby Hedvábné stezky. Jejím prostřednictvím by Čína měla na dosah přístavy v Indii, Africe i Evropě.
Obyčejní lidé musí ustoupit
S ambiciózními a notně megalomanskými projekty však přichází nejen miliardové investice, ale také celá řada problémů. Stačí se podívat na výše zmíněný projekt přehrady. Ta mimo jiné přetne většinu migračních koridorů,což bude mít podle ochránců životního prostředí nedozírné následky na místní rybolov.
Ten je však zdrojem obživy pro stovky tisíc lidí v oblasti. Podle studie Ian Bairda z University of Wisconsin výstavba přehrady povede k „nárůstů počtu podvyživených lidí a chudobě v rozlehlých oblastech Kambodži“. Samotný projekt možné dopady na rybolov nezohledňuje. Nenabízí ani kompenzace pro rybáře.
Rybářství je zdrojem obživy pro statisíce Kambodžanů
Rybáři z vesničky Phluk, která se nachází několik kilometrů po proudu pod budoucí přehradou, začínají pociťovat její zhoubné následky již nyní. Při úpravě podloží a svahů totiž stavbaři používají dynamit a do proudu unikají také odpadní vody plné cementu. „Už tady nejsou žádné velké ryby. Rybařením už si nevyděláme,“ smutní 54letý Uta Khami, otec sedmi dětí. Jeho tatínek ho na ryby poprvé vzal ve 12 letech. „Moje rodina přežívala díky rybám z této řeky. Je mi to tak líto,“ zoufá při pohledu na znečištěnou vodu.
Čína postaví superdálnici Pákistánem, získá přístup k Indickému oceánu |
Velké korporace však na stížnosti obyčejných lidí neslyší. V investorském světě se totiž točí miliardové částky. Majoritním investorem kambodžské přehrady je čínská státní firma Hydro Lancang. Menšinovým podílem se pak na stavbě podílí také kambodžská Royal Group. Tu vlastní kontroverzní podnikatel a miliardář Kith Meng, kterého americká ambasáda v jedné z uniklých interních komunikacích označila za „bezcitného gangstera“. Kolegové v byznysu mu ne nadarmo přezdívají „Pan drsný a neústupný“.
Projekt Lower Sesan 2 pochopitelně není jedinou čínskou investicí v Kambodži. Čínská rozvojová banka například financuje vybudování obchodního a ekoturistického centra na jihozápadním pobřeží. Kvůli tomuto projektu už musely domovy opustit tisíce lidí. Podle lokálních nevládních organizací dostali neadekvátní kompenzace. Přestěhováni byli na pozemky s nekvalitní půdou, chátrajícími domy a nevyhovujícím přístupem k pitné vodě. Občanským aktivistům se podařilo dočasně zastavit jen jediný projekt. Byla jím další přehrada v údolí Areng.
Ideologické odlišnosti
Všechny tyto projekty je možné vnímat jako obchodní neúspěch Spojených států. Ty sice stále zůstávají největším obchodním partnerem Kambodže (zejména v oblasti vývozu produktů textilního průmyslu), v oblasti investic však povážlivě ztrácí. Čína je naproti tomu zdaleka největším zahraničním investorem v této malé asijské zemi.
Sotva z Afghánistánu zmizel Západ, radostně přikvačila Čína |
Mey Kalyan, hlavní poradce Národní ekonomické rady, vysvětluje, že Čína má s Kambodžou unikátní vztahy. Ať už současné, tak historické. Mnoho Kambodžanů má například čínské předky. Čínská kultura se promítá do výzdoby mnoha obydlí i interiérů domů. I přes dávné vazby by si však Čína měla podle Meye uvědomit, že Kambodža je demokratickou zemí, ne komunistickým režimem.
„Když se v Číně strana rozhodne něco udělat, tak to prostě udělá. Stejnou mentalitu se pak snaží zavést u nás. Místní systém je však jiný. Potřebujeme více dialogu a citlivý přístup,“ míní Mey.
Rybáři se obávají, že pokračující výstavba přehrad na velkých tocích jim zruinuje život.
Podle Kunga Phoaka, prezidenta Kambodžského institutu strategických studií, Čína v celém regionu trpí nedostatkem důvěry ze strany veřejnosti. „Jsou zvyklí jednat s elitami. Naše vláda však nyní čím dál více slyší na názor veřejnosti,“ myslí si. A obyčejní lidé zůstávají k aktivitám Číny ve své vlasti veskrze skeptičtí.
Podpora kontroverzního premiéra
I proto se Čína drží své úspěšné taktiky z minulosti a dlouhodobě podporuje kambodžského premiéra Hun Sena, jehož Strana kambodžského lidu zvítězila v kontroverzních volbách v roce 2013. Navzdory tomu, že Západ opakovaně upozorňoval na celou řadu volebních podvodů. Od té doby prosadil několik zákonů omezujících práva nevládních organizací či omezení svobody shromažďování.
KambodžaKambodža je království v jihovýchodní Asii. Sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem. Na jihozápadě má přístup k Thajskému zálivu Tichého oceánu. Země patří mezi nejchudší v regionu. Smutný věhlas si získala zejména vinou řádění Rudých Khmerů v letech 1975-1979, kdy byly vyvražděny na 2 miliony obyvatel (zhruba čtvrtina tehdejší populace). Zdroj: Wikipedia |
Tváří v tvář těmto změnám se dostaly Spojené státy a celá řada dalších investorů a obchodních partnerů ze Západu do nezáviděníhodné pozice. Po roce 1991, kdy mírová dohoda ukončila v Kambodži občanskou válku, totiž investovali nemalé částky do propagace demokracie v této zemi. S rozrůstajícím se vlivem Číny demokratická páka Západu oslabuje, připomíná server The Diplomat.
Paradoxní je, že Hun Sen v minulosti nešetřil na adresu Číny kritikou. Mimo jiné prohlásil, že „Čína je strůjcem všeho zlého“. Současného obchodního partnera kritizoval kvůli čínské podpoře Rudých Khmérů. V roce 2015 už je rétorika obou států zcela opačná. Si Ťin-pching Kambodžu řadí k zemím, které mají díky Číně netušené možnosti pro rozvoj.
Obyčejné Kambodžany tak sice čeká výstavba moderních dálnic, vyváženy však budou ztrátou obživy a země, na které žilo mnoho generací jejich předků. Někteří se i tváří v tvář investičním gigantům odmítají vzdát. Ve vesnici Srae Kor na několika dřevěných chatkách visí ručně psané cedule. Píše se na nich, že místní obyvatelé nikdy neodejdou. Vesnice je v záplavové oblasti, kam bude sahat hladina přehrady Lower Sesan 2.
„Radši zemřu v mojí vesnici a zůstanu tak se svými předky,“ tvrdí 65letý La Thoeu. „Řeka je můj život. Žil jsem šťastný život. Neodejdu odsud,“ dodává. Se stoupající hladinou, která za pár let pohltí jeho vesnici, však podobně jako většina ostatních, nakonec tlaku čínských investorů ustoupí.
Podívejte se, co si o projektu Lower Sesan 2 myslí obyčejní Kambodžané:
