Návrh měl motivovat chudší rodiny a studenty, aby zakládali dětem a sobě doplňkové důchodové spoření, takzvaný třetí pilíř. Ministerstvo financí se obává, že by pak všichni - chudí i bohatí - nechtěli spořit víc než nízké částky. Dnes za tak malé úložky nedává stát vůbec žádné příspěvky.
Návrh zněl, aby k první stovce stát přispěl padesátikorunou měsíčně, vklad 200 korun by ocenil 70 korunami. Po půl století ukládání stokoruny měsíčně a státním příspěvkem 50 korun a dvouprocentním úrokem by člověk měl zhruba 141 900 korun. Ne všechny členy odborné komise tato částka přesvědčila o tom, že by stát měl nízké úspory podporovat. Sedm hlasujících členů vládní odborné komise pro důchody bylo pro a stejný počet proti, dva se pak zdrželi hlasování.
Dnes smějí spořit jen dospělí nad 18 let a mají nárok na státní příspěvek až od 300 korun měsíčně. To některé lidi od spoření odrazuje, nejsou schopni pravidelně tuto částku ukládat a bez ní nedostanou státní podporu.
Možnost, aby si spořily také děti, je v legislativním procesu a má začít platit od příštího roku. Spoření dětem funguje i u stavebního spoření. Ministerstvo financí namodelovalo, že by ho zapojení nových dětských a mladých střadatelů do 26 let přišlo na příspěvcích zhruba na 44,8 milionu ročně. Dnes jde na státní příspěvky ke spoření ze státního rozpočtu přes sedm miliard korun ročně.
Jak stát přispívá na doplňkové penzijní spoření
| Příspěvek účastníka | Státní příspěvek |
|---|---|
| 100 Kč* | 50 Kč* |
| 200 Kč* | 70 Kč* |
| 300 Kč | 90 Kč |
| 400 Kč | 110 Kč |
| 500 Kč | 130 Kč |
| 600 Kč | 150 Kč |
| 700 Kč | 170 Kč |
| 800 Kč | 190 Kč |
| 900 Kč | 210 Kč |
| 1 000 Kč | 230 Kč |
* Návrh vládní Odborné komise pro důchodovou reformu, který neprošel
Návrh měl také pomoci penzijním fondům sehnat nové klienty - ti jim postupně ubývají. V rekordním roce 2012 měli 5,13 milionu klientů, lidé uzavřeli 1,28 milionu nových smluv. Od té doby počet stále klesá - letos spoří ve třetím pilíři (dříve penzijní připojištění, dnes správně doplňkové penzijní spoření) 4,727 milionu lidí. Peníze nelze bez sankcí vybrat dřív než v důchodovém věku.
Největší rozmach má penzijní spoření za sebou. V roce 2012 se spolu s přípravou důchodové reformy měnila pravidla hry a všichni chtěli stihnout založit si penzijní spoření ještě se starými pravidly. Hlavním tahákem přitom byla záruka, že v penzijních fondech nikdy neprodělají.
Podle nových pravidel (spoření uzavřená od roku 2013) už penzijní společnosti nemusí garantovat, že nikdo neprodělá. To řadu lidí odrazuje, i když stát lidem dává štědré příspěvky. Proto se do spoření moc nehrnou.
