Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou spořitelnu zpracovala společnost Millward Brown. Jeho výsledky jsou podle zadavatelů alarmující.
„Většina dětí zaujímá postoj, že chtějí žít v nadbytku. A jsou si jistí, že na to budou mít. Ale na druhou stranu netuší, jak toho dosáhnout. Často nám říkali, že chtějí mít více volného času, že nechtějí trávit v práci tolik času jako jejich rodiče,“ říká Lenka Korečková, manažerka průzkumu z České spořitelny.
Navíc je podle ní zarážející, že „na dluh“ si zvykají žít stále mladší děti. Ve skupině od 12 do 14 let má nějakou zkušenost s půjčkou třetina dětí. A většina z nich dokonce přiznala, že si půjčuje opakovaně. U starších mezi 18 až 25 lety se už někdy zadlužily dvě třetiny.
Nejčastěji od kamarádů
I když si mladí obvykle půjčují jen nízké částky a na krátkou dobu, hrozí, že do budoucna získají špatné návyky, jak s financemi zacházet. Vypůjčené peníze totiž obvykle používají na běžnou útratu. Nejčastěji si půjčují od kamarádů či od prarodičů. Až na třetím místě přijdou na řadu rodiče.
Navíc platí, že čím méně toho mladí o financích vědí, tím menší cítí potřebu se dál vzdělávat. Velká část z nich si přitom myslí, že penězům už dostatečně rozumí. Téměř polovina dětí pak odpověděla, že na získávání informací souvisejících s financemi má ještě čas.
Z průzkumu také vyplývá, že chování mladých chlapců je méně zodpovědné než u děvčat. A to přesto, že podle testů rozumí oblasti financí o něco lépe. „Kluci peníze raději rychle utratí, holky jsou spořivější,“ komentuje Korečková. U dospělých se pak rozdíly mezi muži a ženami vyrovnávají.
Hlavní zodpovědnost za finanční vzdělávání by podle jiného průzkumu skupiny Erste, do níž Česká spořitelna patří, měly na sebe vzít školy. Jenže ty tomu v současnosti věnují jen málo prostoru. Do výuky obvykle zařazují v rámci občanské nauky jen pár hodin za pololetí.
