Ministři věděli, že v citlivé otázce prolomení limitů těžby hnědého uhlí mohou vybírat jen ze špatných řešení. Prolomení hranice, za kterou už rypadla nesmějí, by přineslo vztek ekologů i veřejnosti, podle které se krajina, lidská sídla ani zdraví kvůli uhlí plundrovat nemají. Zachování limitů zase přinese spílání odborů kvůli hrozící ztrátě hornických míst.
A tak nepřekvapí, že se ministři rozhodli nebrat ohledy ani na jednu ze skupin, ale především na sebe, respektive na polostátní společnost ČEZ. Pondělní rozhodnutí o zrušení limitů na lomu Bílina totiž uvolní ČEZ a jeho Severočeským dolům (SD) přístup ke 150 milionům tun uhlí. To je až o 50 milionů více, než se doposud předpokládalo, a zajistí to těžbu na Bílině až do roku 2055.
„Začali jsme prověřovat potenciál chodbicování (metoda hlubinné těžby ve svazích lomu, pozn. red.), který je nejméně 30 milionů tun,“ zdůvodnil zvýšení dosavadních odhadů člen představenstva SD Vladimír Budinský.
ČEZ díky tomu získá dostatečné rezervy pro nový blok elektrárny Ledvice, která leží hned u Bíliny. Ten měl dodávat proud už tři roky, ale kvůli sérii technických komplikací se s jeho spuštěním počítá až příští rok na jaře. Jeho životnost se plánuje na 40 let, tedy zhruba stejně dlouho jako potenciál lomu po prolomení limitů.
V dlouhodobém horizontu se však stát chystá výrobu elektřiny z hnědého uhlí spíše utlumovat. Podle představ vlády by tak většina suroviny za dnešními limity měla skončit v teplárnách, jejichž potřebami kabinet také argumentuje.
„Rozhodli jsme se důvěřovat společnosti ČEZ, podle které by už v roce 2022 byly ohroženy dodávky pro maloodběratele a teplárny,“ prohlásil včera ministr financí Andrej Babiš. Podle Budinského až 70 procent ze zásob za limity Bíliny tvoří kvalitní, takzvané teplé uhlí, které se do elektráren nehodí a je určeno právě pro spalování v teplárnách a v kotlech maloodběratelů.
Práce v Bílině bez limitů
Stát v posledních letech motivoval lidi prostřednictvím programu Zelená úsporám k nákupu ekologicky šetrných kotlů, provozovatelé tepláren zase nainvestovali 17 miliard do jejich modernizace a nyní je potřebují provozovat co nejdéle. Při dnešní spotřebě šest milionů tun ročně by jim tak jen uhlí z Bíliny vystačilo na 17,5 roku.
V neposlední řadě znamená prolomení limitů jistotu pro zhruba 1 600 zaměstnanců lomu Bílina. Těm zajistilo místa na desítky let dopředu.
Přesto si vláda od horníků demonstrujících včera v Ústí nad Labem vysloužila nesouhlasný pískot. Stále totiž zůstávají v platnosti limity na lomu ČSA, který patří společnosti Severní energetická. Za tou stojí finančníci Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent), 40 procent firmy pak patří na Kypru registrované společnosti Haltixar, za kterou stojí údajně Pavel Tykač.
Podle analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers pro ministerstvo průmyslu to znamená, že z 922 zaměstnanců lomu jich do pěti let zůstane jen zhruba čtvrtina, do deseti let už pouze dvacítka. Kabinet si proto nechal otevřená zadní vrátka.
Podle vlády mohou budoucí ministři limity na ČSA znovu přehodnotit, což je však málo pravděpodobné. Rypadla se pomalu blíží k hranici těžby a Severní energetická ji už začala utlumovat. Opětovný rozjezd bude o to nákladnější, čím déle se bude posouvat.
Za limity u ČSA sice leží zhruba 800 milionů tun, s jejich vytěžením se však nikdy opravdu nepočítalo. Musel by padnout celý Horní Jiřetín a rypadla by se přiblížila až na samý okraj Litvínova.
To by znamenalo nejen zhoršenou kvalitu života tisíců lidí, ale i stovky miliard korun vynaložených na léčení nemocí spojených s těžbou a spalováním uhlí. Podle ministerstva průmyslu panují navíc pochybnosti, zda by po takovém množství existovala poptávka.
V úvahu přicházela omezená varianta uvolňující přístup k 47 milionům tun uhlí, která však stejně vyžadovala zbourání desítek domů a kterou od počátku odmítala i Severní energetická. Jediným vysvětlením, proč vláda uhlí na ČSA rovnou neodepsala, je, že ČSSD má k odborům blízko a chtěla dát horníkům naději.
