Výstavba terminálu přitom nabrala několik let zpoždění. Mimo jiné i kvůli vlně bankrotů v polském stavebním sektoru. Nyní je terminál těsně před dokončením.
Díky nedávným parlamentním volbám si už dokonce odbyl oficiální premiéru - odcházející premiérka Ewa Kopaczová doufala, že si jí podaří alespoň trochu odvrátit hrozící propad její Občanské platformy. Straně to sice příliš nepomohlo, Polsko však získalo mocný bič na nevyzpytatelnou ruskou politiku.
Lidé, kteří terminál stavějí, připouštějí, že zpočátku se počítalo s tím, že terminál bude sloužit jen jako bezpečnostní pojistka v případě, kdyby Kreml zavřel plynové kohoutky. Ještě v roce 2007, kdy se o výstavbě terminálu rozhodlo, bylo totiž Polsko závislé na ruském plynu prakticky ze sta procent.
„Ani se nepočítalo s tím, že by dával velký ekonomický smysl. Ale to se změnilo, cena zkapalněného plynu je závislá na ceně ropy, a ta klesá,“ říká Marcin Zamojski, zástupce ředitele výstavby terminálu ze společnosti Polskie LNG.
V posledních dvou letech se totiž rozdíl mezi dodávkami plynu z Ruska a LNG z tankerů smrskl na minimum. Zatímco ještě v roce 2013 byl kapalný plyn zhruba třikrát dražší, nyní je rozdíl jen 13 procent. Vedle poklesu cen ropy jsou za tím i nové zkapalňovací terminály v Rusku a v Tichomoří. A cena může podle expertů dál klesnout, až se otevřenou nové vývozní terminály v USA.
Terminál je nyní připojen na síť a první tanker s LNG má připlout v prosinci, druhý na přelomu ledna a února. Půjde však stále o zkoušky. „Pak uvidíme, že vše funguje a můžeme přijmout komerční dodávky. To by mělo být v červnu 2016,“ dodává Zamojski.
