Export do Ruské federace za deset měsíců roku 2015 klesl v porovnání se stejným obdobím roku 2014 podle Českého statistického úřadu o třetinu, reálně o více než 30 miliard korun.
„Věřím, že je to jen vlna a Rusko půjde zase nahoru,“ neztrácí optimismus Mojmír Čapka, šéf táborského výrobce zapalovacích svíček do aut Brisk. Vyčíslit celkové ztráty českých firem je těžké. Svaz průmyslu odhadl z podkladů od necelé stovky firem přímé dopady na zhruba deset miliard korun.
„Dopady sankcí budou znamenat ztráty pro český průmysl. Rusko si bude vyvíjet vlastní technologie a dojde k vyšší industrializaci Ruska bez nás,“ soudí ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu Lukáš Martin.
Průzkum Svazu průmyslu nicméně ukázal, že české firmy nechtějí ruský trh opustit. „Firmy chtějí ukázat ruským obchodním partnerům dlouhodobý zájem o spolupráci. Chtějí v ní pokračovat, i když současná situace neumožňuje některé zakázky uskutečnit,“ dodal Martin.
Pokles obchodu s Ruskem ilustruje také skutečnost, že si firmy méně pojišťují export. Loni prudce poklesla poptávka po pojištění vývozů do Ruska. „Mnohé projekty byly v souvislosti s nedostatečnými zdroji na ruské straně zrušeny, svou roli hrají rovněž sankce a nervozita ohledně dalšího vývoje. Významným regulátorem dovozu do Ruska je v poslední době rovněž nízký kurz ruského rublu, který oproti minulosti veškeré dovozy zdražuje na dvojnásobek,“ uvedla mluvčí Exportní garanční a pojišťovací společnosti Hana Hikelová.
Rusové mají hlouběji do kapsy
Podle statistik největší výpadek postihl automobilky. Škoda Auto do Ruska exportuje komponenty připravené na smontování v tamních závodech. Za jedenáct měsíců loňského roku firma v zemi prodala meziročně asi o třetinu méně aut. Ruský trh měl být přitom jedním z pilířů růstové strategie.
„Z dlouhodobého hlediska zůstává ruský trh pro značku perspektivní, momentálně se proto Škoda soustředí na udržení tržního podílu,“ tvrdí Tomáš Kubík z tiskového oddělení automobilky.
Pro nošovický závod Hyundai bylo Rusko ještě předloni druhým největším odbytištěm. Loni spadlo na páté místo, přesto továrna vytvořila rekord v počtu vyrobených aut díky růstu jiných trhů.
Ruský zákaz dovozu potravin z Evropské unie postihl výrazně především potravinářské firmy. „Ruští spotřebitelé mají hlouběji do kapsy a projevuje se to i v poklesu spotřebitelského trhu,“ uvedl generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Tržby firmy na jejím třetím největším trhu loni v prvním pololetí klesly o devět procent. Většinu výrobků přitom dodává ze závodu v Rusku.
Na výsledcích firmy se navíc negativně projevuje kurz rublu. Jako holding sídlící v Česku totiž převádí v rámci konsolidované závěrky všechny zisky na koruny. Firma přesto ze země neodchází. „V Rusku se chceme rozvíjet a pozici na tomto atraktivním velkém trhu posilovat. Problémy považujeme spíše za přechodný jev,“ dodal Štrupl.
Silně dopadla ruská krize na největší aktivum českých investorů v Rusku bankovní skupinu Home Credit Petra Kellnera. „V prvním loňském čtvrtletí se Home Credit v Rusku propadl do ztráty. Reagovali jsme tím, že jsme výrazně snížili náklady, zpřísnili kritéria pro schvalovaní úvěrů, a tedy výrazně zmenšili úvěrové portfolio. Ve třetím čtvrtletí 2015 jsme dokončili stabilizační program, který ruský Home Credit přivedl zpátky na cestu k ziskovosti,“ uvedl mluvčí společnosti Milan Tománek.
