Krize na západním břehu Kaspického moře vypukla ve chvíli, kdy Ázerbájdžán uvolnil kurz národní měny manatu. Manat od prosince ztratil polovinu své hodnoty, centrální banka na jeho záchranu utratila osm miliard dolarů a Baku narychlo přistupuje k záchranným opatřením, uvedla agentura Bloomberg.
Vláda v úterý uvalila dvacetiprocentní daň na přesuny peněz do zahraničí a nechala zavřít směnárny, nad kterými neměla kontrolu. Na to okamžitě zareagoval černý trh a manat se dále propadl, píší The Financial Times.
Guvernér ázerbájdžanské centrální banky Elman Rustamov v úterý uvedl, že vláda dokonce zvažovala úplný zákaz přesun kapitálu do ciziny, nakonec však přikročila k mírnější variantě. Daň se bude týkat pouze přímých zahraničních investic, nákupu nemovitostí v cizině a převodu peněz na zahraniční účty, na platby za vzdělání a zdravotní péči nikoliv.
„Prezident Alijev se ocitl na neprobádaném území,“ řekla listu The Financial Times analytička Livia Paggiová. „Vládě se nepodařilo situaci stabilizovat konvenčními prostředky a nyní zkouší obnovit stabilitu měny tím, že zastaví zahraniční transakce,“ vysvětluje poslední kroky vlády.
Země se chlubila drahými sportovišti i koncertní halou
Přitom ještě nedávno si Ázerbájždán na finanční problémy rozhodně nemohl stěžovat. Loni v červnu uspořádal pompézní sportovní Evropské hry, před nimiž organizátoři investovali více než 250 miliard korun do výstavby nových sportovišť (psali jsme zde).
ANALÝZA: Kdo jsou vítězové a poražení v ropné cenové válce |
O tři roky dříve Ázerbájdžán hostil finále pěvecké šarády Eurovize, pro který nechal speciálně postavit koncertní halu za přibližně 2,5 miliardy korun (více čtěte zde). A místní developeři se pyšnili plány na výstavby nejvyšší budovy světa, která by měla vyrůst na umělých ostrovech v Kaspiku (více zde). Nyní se však zdá, že Ázerbájdžánce i přes obrovské zásoby ropy a zemního plynu čeká utahování opasků.
Pád ropy na nejnižší hodnotu od roku 2003 v tom hraje zásadní roli (o důvodech poklesu čtěte zde). Ropa a zemní plyn tvoří 95 procent ázerbájdžánského exportu a tři čtvrtiny veškerých státních příjmů. Zakavkazský stát rozkládající se na březích Kaspického moře je na svém surovinovém bohatství zcela závislý.
Ázerbájdžánský rozpočet počítal s cenou padesáti dolarů za barel, když se cena suroviny propadla pod třicet dolarů, začaly ho vláda narychlo přepisovat. Šéf centrální banky se podle místního webu ABC nechal slyšet, že v případě propadu ropy pod 30 dolarů za barel budou státní příjmy nižší než výdaje.
Světová banka varuje, že tento rok se růst ázerbájdžánského HDP zpomalí na 0,8 procenta. Baku se proto začíná rozhlížet po zahraničních investorech, jejichž peníze by neradostný vývoj zvrátily a prezident Alijev zvažuje privatizaci některých státních podniků.
Zdražování provázejí protesty
Propad manatu trápí hlavně obyčejné lidi, kteří se potýkají s raketovým zdražením základních potravin a spotřebního zboží. Stěžují si chudí lidé i představitelé střední třídy, kteří si v minulosti často brali půjčky v dolarech a nyní jejich dluh s pádem manatu roste. Na začátku ledna se ve městě Neftchala na jihu země pokusil upálit 63letý údržbář, který už nedokázal splácet své dluhy.
V řadě měst se už konaly protesty. Minulý týden policie zatkla 55 demonstrantů v Siyazanu severně od Baku, později za pomoci vodních děl a slzného plynu rozehnala protest ve městě Quba, do kterého se zapojilo více než tisíc lidí. Také v dalších městech policisté zadrželi několik lidí, včetně tří opozičních aktivistů, které obvinili z účasti na nepovolené demonstraci či užívání vulgárních slov na veřejnosti, uvádí Rádio Svobodná Evropa.
21. ledna 2016 |
Hlavním tématem demonstrací se stala zvýšená cena mouky a chleba. Úřady proto osvobodily chléb a mouku od DPH a stanovily cenu, za kterou by měli obchodníci prodávat chléb. „Každý, kdo bude mouku a chléb prodávat za vyšší ceny, se bude zodpovídat tím nejvážnějším způsobem,“ uvedlo ministerstvo financí v prohlášení. Stát také ve snaze pomoci důchodcům zvýšil penze o deset procent.
A powerful image from December, being shared again in light of ongoing protests across #Azerbaijan pic.twitter.com/RbeFoJlP2B
Hloubku krize naznačuje už fakt, že v autoritativní zemi k masovým protestům dochází jen výjimečně. Zemi už třináct let železnou rukou řídí prezident Ilham Alijev, který funkci podědil po svém otci, jenž zde vládl ještě v dobách, kdy Ázerbájdžán byl součástí SSSR.
Alijevův režim dlouhodobě čelí kritice za porušování lidských práv. Západ upozorňuje zejména na řadu politických vězňů, kteří se ocitli za mřížemi za kritiku režimu. Mezi vězněnými je i několika novinářů a ochránců lidských práv.
Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka |
I Ilham Alijev si uvědomuje, že do jeho země dorazily špatné časy a vyzývá spoluobčany, aby si na novou situaci zvykli. Odborník na Ázerbájdžán Thomas de Waal ve své analýze soudí, že Alijev nyní čelí „dokonalé bouři“.
Kromě ekonomických potíží si totiž nedávno pohněval Spojené státy, které obvinil z přípravy „barevné revoluce“ a nechal uzavřít všechny americké organizace působící v zemi. Ve Washingtonu se kvůli tomu už jedná o uvalení sankcí na Ázerbájdžán.
Alijeva musí také znepokojovat zrušení západních sankcí na Írán. To nejspíše nadále srazí ceny ropy a posílí postavení Teheránu, se kterým Baku vede řadu sporů. A pak je tu věčný spor o Náhorní Karabach. Alijev se může pokusit odvrátit pozornost od ekonomických potíží eskalací konfliktu a znovu obsadit území, o které přišel v krvavé válce s Armény na počátku 90. let (o současné situaci v Náhorním Karabachu čtěte více zde).
