V potížích se schvalováním je například pokračování dálnice D3, nové úseky silnice D35 nebo další část Pražského okruhu. Čeští politici a úředníci problém hasí v Bruselu. Snaží se přesvědčit Evropskou komisi, aby nechala stavby postavit ještě podle starých norem, anebo zjednodušila schvalování.
Problémy se týkají staveb, jejichž projekty dávno existují, ale kvůli rozporu s evropskými normami o posuzování vlivu na životní prostředí stále nemají stavební povolení.
„Poslali jsme Evropské komisi náš plán, jak si představujeme řešení. Příští týden proběhnou jednání,“ řekl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. V Bruselu se chystají hasit problém ministři dopravy a životního prostředí Dan Ťok a Richard Brabec. Dopis Komisi poslal hospodářský výbor Sněmovny. „Bereme to jako vážnou hrozbu a řešíme to s premiérem,“ tvrdí šéf podvýboru pro dopravu Jaroslav Foldyna.
Jde o jeden z největších problémů v dopravě za poslední roky. Na seznamu ohrožených staveb je 98 různých úseků silnic a dálnic za více než 226 miliard korun, jejichž stavba se může protáhnout nejméně o dva roky. Od prosince se seznam rozrostl o dalších dvacet staveb.
Stavby se totiž schvalovaly ještě podle starého zákona před vstupem Česka do Evropské unie. Aby nyní získaly stavební povolení, musí se opětovně udělat posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Jenže to trvá nejméně rok až dva, pokud se proti stavbám nevyrojí protesty.
„Navíc neexistuje mnoho lidí, kteří jsou oprávněni provádět takové studie. Teď budou zahlceni prací,“ upozorňuje Čoček. U neproblémových staveb dle něj zdržení dosáhne roku, u těch složitějších se protáhne podstatně déle.
Problém se týká i desítek staveb, které se už staví, nebo dokonce stojí, zejména pokud je na nich třeba něco upravit. Například Pražský okruh ještě není zkolaudovaný a Ředitelství silnic a dálnic by rádo postavilo na některých místech protihlukové stěny, na to ale potřebuje stavební povolení. A tomu by muselo předcházet ověření vlivu na životní prostředí pro celý úsek. Podobné komplikace přináší dokončení dálnice D8.
Dva roky bez nových silnic
Na problém zadělaly už předchozí vlády, ani současný kabinet ale situaci příliš nepomohl. Úředníci ministerstva dopravy v době úřadování Antonína Prachaře upozorňovali na problém, který se stavbami vypukne při schválení zákona v současné podobě či nevyjednání výjimky. Ministerstvo ale nakonec neuplatnilo žádné připomínky a nechalo ho schválit ve verzi, jakou navrhlo ministerstvo životního prostředí.
O závažnosti problému svědčí i to, že když se minulý týden řešila hrozba v podvýboru pro dopravu v Poslanecké sněmovně, jeho členové raději z projednávání vyloučili veřejnost.
„Přípravu staveb zajišťujeme až do kroku, kdy již nutně potřebujeme vydat stanovisko podle novelizovaného zákona. Přesně takový je stav u tak klíčových staveb, jako je úsek pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 nebo u silnic R49 Hulín-Fryšták, R48 FrýdekMístek obchvat, nebo R56 FrýdekMístek - připojení na R48,“ vypočítává ohrožené stavby šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa. Čím později se problém vyřeší, tím je reálnější, že se letos místo stavění bude spíše opravovat.
Stát má na vyřešení potíží pár měsíců, pokud nechce „zazdít“ letošní stavební sezonu v silničním stavitelství. I proto ministerstvo zvažuje, že dá ŘSD výjimku, aby mohlo soutěžit stavby bez stavebního povolení a mělo stavbu připravenou ke spuštění. Učinilo by tak až ve chvíli, kdy dostane všechna potřebná povolení.
