Když je na cedulce napsáno „vyrobeno v Evropě“ nebo dokonce „v ČR“, míváme pocit, se že se jedná o etický nákup. Extrémně špatné pracovní podmínky švadlen v Bangladéši nebo v Kambodži jsou známá, i když smutná realita. Jenže ani to, že je oděv vyrobený u nás, nemusí být záruka lepšího života pro ty, kdo ho ušili, naznačuje nový výzkum, který v rámci mezinárodní kampaně Clean Clothes Campaign provedla neziskovka NaZemi.
Práce v oděvním sektoru u nás patří k nejméně placeným z celého průmyslu – a to bez ohledu na to, jaká kvalita oděvů se od zaměstnanců (z nichž naprostou většinu tvoří ženy) vyžaduje. Autoři studie podotýkají, že zatímco minimální mzda loni dělala 10 622 korun, průměrný plat dotazovaných byl 11 350 korun. A to včetně bonusů a příplatků za přesčasy.
Strach ze šéfa i z rakoviny
Přestože je jejich práce fyzicky i psychicky náročná, přesčasy jsou pro zaměstnankyně často jediný způsob, jak si „přilepšit“. Podle některých svědectví jim navíc vedoucí vyhrožují ve stylu: „Jestli nebudete dělat přesčas, neschválím vám dovolenou.“ Běžně se tak porušuje zákoník práce; našly se i případy, kdy šičkám firmy proplácely méně hodin, než kolik skutečně odpracovaly.
Přestupky proti zákoníku práce
Zdroj: NaZemi.cz |
Kromě velmi nízké mzdy si zaměstnanci stěžovali na psychický tlak na pracovišti a na zdraví škodlivé pracovní prostředí.
„Pracoviště je hodně hlučné a je tam spousta prachu. Látky se impregnují a to je pro dýchání škodlivé. V létě je tam vedro, hlavně u žehlících stolů. Máme strach z rakoviny, ty výpary jsou jedovaté, třeba když se nažehlují plastové nápisy. Slyšely jsme o nějakých případech rakoviny, ale to nemáme šanci ovlivnit,“ uvedla jedna respondentka.
„Firmy, které jsme zkoumali, šijí pro velké známé značky a dokonce vyrábí oděvy i na míru. Zatímco za oblek na míru inkasují často poměrně vysoké částky, šičky dostanou za práci na něm strávenou pouze velmi nízkou mzdu,“ uvádí autoři výzkumu. Zaměřili se v něm na tři firmy: havlíčkobrodský Pleas, kde se šije pro německý Schiesser, a podniky Vespa a Berdhardt, které sídlí v Prostějově a dodávají obleky značkám, jako jsou Calvin Klein či Lardini.
Podle firem je to jinak
Zástupci firmy Pleas však s údaji uvedenými ve výzkumu nesouhlasí, v roce 2015 podle nich průměrný plat pro profesi šičky činil 16 414 korun, ne 11 350 korun: „Na poměry Vysočiny se v dělnické profesi jedná o naprosto běžné platové podmínky. Zaměstnancům jsou propláceny i veškeré přesčasy.“
„Při výběru dodavatelů materiálu pro naši výrobu je vždy podmínkou jeho zdravotní nezávadnost, která je následně i testována,“ dodávají. „Kromě toho je ve výrobních halách instalována vzduchotechnika zajišťující neustálé větrání. Vylučujeme tak, že by naši pracovníci vdechovali rakovinotvorné nebo jinak škodlivé látky.“
„Naše společnost je regionálně významným zaměstnavatelem a jako takový jsme cílem častých kontrol mnoha státních orgánů včetně inspektorátu práce,“ pokračuje vyjádření firmy. „Průměrně u nás ze strany státních orgánů probíhají dvě různé kontroly měsíčně. „Navíc u nás působí odborová organizace, jejímiž členy je větší množství zaměstnanců. Ta je v případě, že zjistí jakékoliv pochybení, odborně schopná k tomu dát příslušnému státnímu orgánu podnět, aby prověřil porušování našich povinností. Vylučujeme tak, že bychom se dopouštěli přestupků podle zákoníku práce.
