V oblasti počítačové a internetové bezpečnosti mají Češi ve světě dobré jméno. Ať už se jedná o původem české antivirové společnosti Avast a AVG, brněnský start-up Safetica nebo vyvíjený bezpečný router Turris Omnia.
Jejich zaměstnanci ale nejsou jediní Češi, kteří přímo či nepřímo ovlivňují bezpečí stamilionů internetových uživatelů. Třicátník Václav Brožek má bezpečnost na starosti v mnichovské kanceláři největší internetové firmy na světě – Googlu.
Václav Brožek z Googlu
Do společnosti, která se mezi absolventy vysokých škol tradičně umisťuje na předních příčkách vysněných zaměstnavatelů, se dostal víceméně náhodou. „Po Googlu jsem pokukoval už dříve, ale až v roce 2011 jsem se při návštěvě u přátel dostal na prohlídku curyšské centrály. A ta mě dost zaujala,“ popisuje absolvent informatiky na brněnské Masarykově univerzitě.
Brzy nato mu v mailu přistála nabídka, zda nechce v Googlu zkusit štěstí. Odpověděl kladně, prošel několikaměsíční přijímací procedurou a od dubna 2012 si do životopisu kromě předchozích zaměstnavatelů, jako byla Toshiba nebo University of Edinburgh, píše i Google.
Čtyřicet hesel si nezapamatujete
Brožek se v Mnichově zabývá bezpečností prohlížeče Chrome, který k surfování na internetu využívá podle statistik serveru StatCounter většina světové a necelá polovina české internetové populace.
„Konkrétně se staráme o správu hesel, tedy nástroj zvaný Password manager. Ten je schopen pamatovat si v prohlížeči uživatelská hesla k různým účtům, jako jsou e-shopy nebo třeba internetové bankovnictví,“ vysvětluje Brožek.
Tento konkrétní nástroj se snaží řešit problém, který je podle českého programátora jedním ze základních kamenů úrazu současné bezpečnosti na internetu. „Klademe na uživatele nároky, kterým prostě není jednoduché vyhovět,“ říká.
Jako příklad uvádí poučku, že heslo by mělo být co nejsložitější a nemělo by se opakovat u různých účtů. „Jak si může normální člověk zapamatovat čtyřicet složitých hesel?“ táže se řečnicky. Google se snaží odpovědět právě Password managerem. V tom případě stačí pouze jedno heslo na přihlášení ke Google účtu a zbylá hesla si pamatuje prohlížeč.
Potenciální riziko se pak pojí především se zmíněným superheslem a o to větší nároky je na ně třeba klást. Obecně dnes tento problém řeší administrátoři různých internetových účtů tím, že uživatele nabádají k takzvané dvoukrokové verifikaci.
I 0,01 procenta uživatelů je hodně
Podle Brožka však bude zabezpečování soukromých internetových účtů směřovat k tomu, že počítač nebo jiná zařízení budou umět identifikovat uživatele jinak než ponoukáním k vyvíjení „nepřirozené mentální aktivity“ – tedy k zapamatování si hesla.
V tomto směru podle Brožka dávají smysl například snímače otisků prstů, které v sobě mívají poměrně běžně zabudované některé mobilní telefony.
Jaké to je, hledat a opravovat chyby v prohlížeči, který používá polovina uživatelů internetu? Podle Brožka docela zavazující. „Na jednom z prvních setkání někdo zmínil, že určitá funkce špatně funguje pro 0,01 procenta uživatelů. A všichni z toho byli paf. Já si nejdřív říkal, že snad ani nestojí za to se tím zabývat, ale potom mi došlo, že to jsou statisíce lidí,“ vypráví.
Široká uživatelská základna má podle absolventa brněnské informatiky zároveň velké výhody. „Funguje u nás systém, kam mohou pokročilí uživatelé hlásit chyby. A protože je to velká masa lidí, dostává se k nám tudy hodně podnětů. I díky tomu jsme schopni včas vylepšit prohlížeč, než by došlo k nějakému problému,“ popisuje program, přes který Google ročně na odměnách nahlašovatelům chyb zvenčí zaplatí přes tři miliony dolarů.
Odměňuje se a chválí
Běžný pracovní den se Brožkovi v posledních týdnech změnil. Google se totiž v Mnichově přestěhoval do nové kanceláře. Poté, co okolo šesté vstane a po hodině jízdy na kole dorazí do práce, nezamíří hned ke stolu. Nejdřív si zacvičí v posilovně, která je součástí nové budovy, a dojde se nasnídat do kantýny, kde je v rámci firemního benefitu jídlo pro zaměstnance zdarma.
Až několik hodin po probuzení se tak dostane k práci. „Dopoledne většinou trávíme programováním a jinou soustředěnou činností. Odpoledne, kdy se probouzejí kolegové z centrály na západním pobřeží USA, je víc věnováno poradám,“ popisuje Brožek rozvrh.
Kromě pracovních podmínek si Brožek pochvaluje i atmosféru ve firmě, jejíž mateřská společnost se loni přejmenovala na Alphabet, a na začátku letošního roku dokonce překonala Apple na pozici nejhodnotnější veřejně obchodovatelné společnosti na světě (více čtěte zde).
Podstatná je podle něj pozitivní motivace. „Google podporuje zaměstnance ve vlastní iniciativě. Když se někomu něco povede, je za to štědře odměněn a pochválen. Když se něco naopak nepovede, tak se neukazuje prstem na viníky, ale všichni se snaží řešit to, jak chybě příště předejít,“ vysvětluje.
