Možnost vytvoření průmyslové zóny přitom potvrzoval územní plán z roku 1996.
„Nový územní plán se připravoval několik let a nechtěli jsme jeho přijetí odkládat. Navíc architekti, kteří jej připravovali, označili oblast, kde měla průmyslová zóna vzniknout, za záplavovou,“ vysvětlil starosta Zubří Lubomír Vaculín.
„Místo bylo vybráno nevhodně, po povodních v roce 1997 stála v nivě Bečvy voda. Navíc by zastavění území vedlo k přerušení migračního koridoru velkých šelem a dalších zvířat,“ souhlasí ekolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha, které proti zóně dlouhodobě vznášelo připomínky na úřadech.
Rozhodnutí radnice podnikatele naštvalo
Pozemky, na kterých měly v první fázi výstavby vzniknout pouze inženýrské sítě, vlastní čtveřice investorů z okolních měst a obcí. Jedním z nich je i Libor Dobiáš z Rožnova.
„Ze strany města to bylo hodně nefér. Několik let od nás měli k dispozici detailní studie, které dokazují, že záplavy na pozemcích nehrozí,“ poznamenal.
Spolu s kolegy proto podali žádost o nové projednání územního řízení.
„Jde o formální záležitost. Investoři mají smůlu. Jejich žádost budeme muset zamítnout, protože je v rozporu se schváleným územním plánem,“ sdělila vedoucí odboru výstavby a územního plánování rožnovské radnice Lenka Vojkůvková.
Nový územní plán s rozvojovými plochami nepočítá
Majitelé pozemků pak mohou požádat na ministerstvu pro místní rozvoj o náhradu škody za zmařenou investici.
„‚Celou věc budeme zřejmě řešit s našimi právníky. Jednou z možností je i ta, že se obrátíme na soud,“ oznámil Dobiáš.
Schválený územní plán Zubří nyní žádnými novými rozvojovými plochami pro průmysl nedisponuje.
„Výhledově to může znamenat, že při snaze o podporu podnikání a vytváření pracovních míst budeme mít určitý handicap,“ připustil starosta Vaculín.
