Starší a zkušení mají u nás dveře otevřené, tvrdí firmy. Praxe je jiná

Nedostatek lidí s praxí na pracovním trhu nahrává i nezaměstnaným po padesátce. Drtivá většina firem v anketě Hospodářské komory ČR s lidmi nad padesát počítá. V době, kdy začíná být pracovní síla vzácná, to potvrzují i pracovní agentury. Předsudky vůči věku však přetrvávají a starší uchazeči z úřadu práce mizí nejpomaleji ze všech.

Zaměstnavatelé se kromě „fyzičky“ obávají také nepružnosti starších lidí, kteří mají své zajeté zvyky a způsoby práce. | foto: Profimedia.cz

Z průzkumu Hospodářské komory ČR exkluzivně pro MF DNES a iDNES.cz mezi 1 034 firmami vyplývá, že firmy s pracovníky nad padesát let se počítá. Jen tři procenta z oslovených společností uvedla, že by někoho v tomto věku nezaměstnala. A samy firmy vyjmenovávají výhody starších zaměstnanců: odbornost, zkušenosti, rozvahu, loajalitu.

Může se hodit

Hledáte novou nebo lepší práci? My ji pro vás máme. Vyberte si z aktuálních pracovních nabídek na jobDNES.cz.

Jděte práci naproti. Vytvořte si ZDARMA profesionální životopis.

„Firmy se k tomu staví daleko lépe než dřív, uvědomují si, že tito pracovníci přinášejí zkušenosti nejen pracovní, ale i životní, navíc často nemají takové finanční nároky, nehrozí zde mateřské dovolené, jsou stabilnější a práce si více váží,“ vypočítává Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti McRoy Czech.

Zároveň však připouští, že na sebe zaměstnavatelé v průzkumech neradi přiznávají negativní věci a výsledek ankety tak dopadl výrazně optimističtěji, než bychom čekali.

Faktem totiž je, že „přespadesátníků“ mezi nezaměstnanými ubývá nejpomaleji; tvoří 32 procent z nich. To je nejvíc za minimálně deset let, například v roce 2005 bylo mezi uchazeči o práci jen 25 procent padesátiletých a starších.

Obavy zaměstnavatelů dát práci lidem s pěti křížky ve skutečnosti ustupují jen pomalu. V anonymní anketě to shrnuje jeden ze zaměstnavatelů - člověka po padesátce by nezaměstnal na pozici „vyžadující namáhavou fyzickou aktivitu nebo znalost technologických novinek a častých změn“. To potvrzují i agenturní zaměstnavatelé.

„Například těžká práce a manipulace s břemeny nemusí být pro kandidáta s vyšším věkem vhodná. Stejně tak může představovat překážku požadavek na vysokou ohebnost například u některých operací v automobilovém průmyslu,“ říká Marek Sedláček z největší české agentury práce ManpowerGroup.

Faktem však je, že se důchodový věk postupně posouvá. „Ze školy odejdete v 25, do důchodu nejdřív v 65, padesátka je sotva za polovinou pracovního života,“ říká Surka. A i když současná vláda slibuje, že zákonný důchodový věk nastaví pevně na 65 let, zároveň plánuje, že se číslo bude pravidelně revidovat podle toho, jak poroste věk dožití. „Tam, kde se dnes bavíme o situaci pracovníků 50+, se v budoucnu budeme bavit spíše o kategorii 60+,“ podotýká Surka.

Kdo je tady důchodce?

Zaměstnavatelé se kromě „fyzičky“ obávají také nepružnosti starších lidí, kteří mají své zajeté zvyky a způsoby práce. „Jeden zaměstnavatel mi řekl, že lidé před penzí chtějí od půl čtvrté okopávat zahrádku, ale on potřebuje, aby tam byli déle,“ potvrzuje Petr Klimpl, ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Pardubicích.

„V jedenapadesáti mi ředitel firmy po pohovoru řekl, že si na tu práci představoval někoho mladšího, nezávislého, kdo nebude chtít být v pět hodin doma. Vysvětlil jsem mu, že moje děti jsou už vyrostlé, manželka má vlastní kariéru a nikdo tak nemůže být nezávislejší než já,“ říká hygienik Jan P. (59). Práci tehdy získal.

Personalisté tak zapomínají, že záleží na mentalitě jednotlivých uchazečů. „Někteří jsou důchodci už v 35 letech,“ shrnuje skutečnost jeden ze zaměstnavatelů v anketě hospodářské komory.

Ne vždy snaha získat práci vyústí v novou smlouvu. Marie S. ztratila práci v 57 letech; vysokoškolačka ovládající několik jazyků do té doby pracovala jako prokuristka v pobočce německé firmy. Novou práci hledala marně. I když na místo splnila kvalifikační požadavky, přednost dostali mladší, kteří na tom jazykově a požadovanými zkušenostmi tak dobře nebyli.

„Celý život pracujete a pak se na vás dívají skrz prsty - jako že tam nezapadáte, nejste perspektivní, co by mě zasvěcovali, stejně půjdu do důchodu,“ vzpomíná na své pocity. Nakonec jí skutečně nezbylo nic jiného než odejít do předčasného důchodu.

Úřady práce mají pro kategorii nezaměstnaných padesát a starších speciální programy. Aktuálně rozbíhají v devíti regionech projekty z evropských dotací.„Součástí je posouzení schopností a dovedností, co všechno mohou nabídnout. Podle toho jim pak úřad může nabídnout rekvalifikaci - aby dokázali splnit požadavky zaměstnavatelů, které se mění od doby, co skončili ve škole,“ říká Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

Zaměstnavatelé jsou ke snahám úřadů skeptičtí. „Rekvalifikační programy zajišťované státem míří především na sektor služeb, ale méně podporují tolik potřebné dělnické a technické profese,“ říká Adrian Suchánek, personální ředitel agentury Wincott People.

Šance na úspěch žije především tam, kde firma dostane na umístěného nezaměstnaného i finanční příspěvek na mzdu. Někdo pak práci najde i dlouhodobě. „Zaměstnavatel mezitím zjistí, že ti lidé jsou prima, a nechá si je tam,“ říká Beránková.

Lidem nad 50 pomáhá při shánění práce solidně rozjetá ekonomika, díky růstu klesla nezaměstnanost na sedmileté minimum. Bez práce je 461 tisíc lidí a firmy si stěžují, že nemohou najít vhodné kádry na volné pozice. „V regionu máme 17 tisíc uchazečů o práci. Z toho zaměstnatelných je asi sedm tisíc lidí, a volných míst je osm tisíc,“ říká Petr Klimpl z Úřadu práce v Pardubicích.

„Domnívám se, že v mnoha firmách dostávají nyní šanci lidé, kteří by ji ještě před rokem nedostali,“ dodává Marek Sedláček z agentury ManpowerGroup.